„Úspěšné zachytávání elektronické komunikace ultrapravičáků hrálo roli i při letošních dvou velkých vlnách zatýkání neonacistů. V červnu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zatkli 14 extremistů. Druhá, ještě rozsáhlejší, razie přišla 21. října, kdy policisté nad ránem v Praze, Českých Budějovicích, Brně a dalších místech zatkla celkem 28 lidí.
Podle Zbořila je ovšem jednou věcí elektronickou komunikaci radikálů získat a druhou uspět s takovými důkazy u soudu. „Co si budeme povídat, jde často o zásah do soukromí a je jen na soudu, jestli takto získaný důkaz připustí. Například v Německu soud podobnou praxi odmítl,“ připomíná politolog.“
Když si vyžádají povolení od soudu k odposlechu, tak předpokládám, že ho pak ten soud vezme na vědomí.
Každopádně je dobré vědět, že i naše policie už umí „úspěšně zachytávat elektronickou komunikaci“.
Jak jsme informovali, v Praze zavádí do každého autobusu 4-5 kamer. To v Londýně jich mají rovnou šestnáct. Doporučuji si rovněž přečíst diskuzi pod odkazovaným článkem.
Sovětský svazFrancie nám hrozí vyloučením z RVHPEU, pokud neschválíme program na další pětiletkuLisabonskou smlouvu. To není zas tak špatný nápad, ne? :-) Nicméně takovéto prosazování demokratického schválení Lisabonské smlouvy je trochu… nedemokratické?
Nátlak na Václava Klause pokračuje. Podle „anonymních zdrojů The Sunday Times“ hledají němečtí a francoužští diplomaté „cesty, jak ho sesadit, nebo jak změnit českou ústavu, aby ratifikaci nemohl blokovat“.
Od listopadu vstupuje v platnost nový zákon o bankovním styku. Banky budou muset například "zdarma" provádět blokaci ztracené kreditní karty, nebo "zdarma" vyhotovovat měsíční papírové (!) výpisy z účtu (jistě velmi ekologické). Proč je "zdarma" v uvozovkách? Ta banka ty peníze přece někde musí vzít - ostatní poplatky, úroky...
Servery torrent trackeru The Pirate Bay se sice přestěhovaly ze Švédska na svobodnější Ukrajinu, ale konektivitu jim zajišťoval nizozemský ISP NForce. Ten ovšem na žádost nizozemské organizace BREIN (obdoba naší OSA) TBP odříznul, ačkoliv k tomu BREIN neměla žádné právní podklady. V současnosti TPB už zase funguje. Je vidět, že snahy o cenzuru jsou obvykle jen krátkodobé. (Lupa, CDR.cz)
Interní manuál (SSL, Tor) britské vlády o tom, jak se vyhnout únikům informací, unikl na WikiLeaks :-D. Jak uvádí server Wikileaks, součástí tohoto spisu je i doporučení monitorování podobných serverů, jako je právě on sám, píší Novinky. A vy ještě věříte tomu, že se řádově méně zabezpečené záznamy z veřejných kamerových systémů nemohou dostat ven?
Finský web podobného zaměření, lapsiporno.info (lapsi je finsky dítě), se dostal do problémů. Ve Finsku ho zcenzurovali poté, co zveřejnil seznam blokovaných domén.
Ve Frantou odkazovaném klipu jsou náhodně rozstrkané QR kódy. Po jejich rozkódování dostaneme spousty URL na články především o zavádění sledovacích systémů v Británii. Protože jsme moc líní ;-) dávat pro každý odkaz zvláštní zprávičku, navrhujeme čtenářům, kteří se o Velkou Británii zajímají, aby si proklikali seznam adres umístěný zde.
Irové na druhý pokus schválili Lisabonskou smlouvu. (při prvním pokusu loni v červnu ji odmítli 53,4:46,6) Smlouva jim byla znovu předložena poté, co ji EU rozšířila o záruky týkající se výhrad, které k ní měli irští odpůrci dokumentu, píší novinky.cz.
O projektu INDECTbloguje Robert Krátký. INDECT je právě vyvíjený systém, který by měl pomocí soustavy kamer, mikrofonů a různých analyzátorů síťového provozu detekovat nestandardní chování (jak na ulici, tak na Internetu). Co se bude dít s nestandardně se chovajícími osobami zatím není známo. Více informací také ve zprávičce na AbcLinuxu.
„Úspěšné zachytávání
„Úspěšné zachytávání elektronické komunikace ultrapravičáků hrálo roli i při letošních dvou velkých vlnách zatýkání neonacistů. V červnu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zatkli 14 extremistů. Druhá, ještě rozsáhlejší, razie přišla 21. října, kdy policisté nad ránem v Praze, Českých Budějovicích, Brně a dalších místech zatkla celkem 28 lidí.
Podle Zbořila je ovšem jednou věcí elektronickou komunikaci radikálů získat a druhou uspět s takovými důkazy u soudu. „Co si budeme povídat, jde často o zásah do soukromí a je jen na soudu, jestli takto získaný důkaz připustí. Například v Německu soud podobnou praxi odmítl,“ připomíná politolog.“
Když si vyžádají povolení od soudu k odposlechu, tak předpokládám, že ho pak ten soud vezme na vědomí.
Každopádně je dobré vědět, že i naše policie už umí „úspěšně zachytávat elektronickou komunikaci“.