„Úspěšné zachytávání elektronické komunikace ultrapravičáků hrálo roli i při letošních dvou velkých vlnách zatýkání neonacistů. V červnu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zatkli 14 extremistů. Druhá, ještě rozsáhlejší, razie přišla 21. října, kdy policisté nad ránem v Praze, Českých Budějovicích, Brně a dalších místech zatkla celkem 28 lidí.
Podle Zbořila je ovšem jednou věcí elektronickou komunikaci radikálů získat a druhou uspět s takovými důkazy u soudu. „Co si budeme povídat, jde často o zásah do soukromí a je jen na soudu, jestli takto získaný důkaz připustí. Například v Německu soud podobnou praxi odmítl,“ připomíná politolog.“
Když si vyžádají povolení od soudu k odposlechu, tak předpokládám, že ho pak ten soud vezme na vědomí.
Každopádně je dobré vědět, že i naše policie už umí „úspěšně zachytávat elektronickou komunikaci“.
Nizozemská policie si vyžádala poskytnutí vzorků DNA od 8080 mužů žijících v okruhu 5 km od místa znovuotevřeného případu znásilnění a vraždy 16leté dívky z roku 1999. Cílem není identifikovat jen pachatele, nýbrž i jeho příbuzné. Nikdo prý nebude k poskytnutí nucen a policie slibuje vzorky po použití zničit.
První státní základní škola, Františky Plamínkové v Praze, zavádí školní stejnokroje. Uvažuje se o rozšíření i do dalších škol. Jeden komplet (mikina a šest polokošil) vyjde na 2000 korun, první dávku financuje město, další si rodiny budou muset kupovat sami.
Aktualne.cz píše o moderních trendech v boji se silničním pirátstvím. Zmiňuje například omezovač rychlosti, který řidiči prostě nedovolí zrychlit nad povolenou rychlost, nebo o instalování rušiček mobilních telefonů do automobilů.
Britská policie přiznala, že její systém pro sledování pohybu vozidel není plně funkční. I tak je do systému zapojeno asi 5000 kamer, jejichž umístění policie tají. Za posledních 6 let bylo v systému nashromážděno více než 7 miliard záznamů.
Britská tradice přenášet utajované dokumenty tak, aby je novináři mohli vyfotografovat, přinesla zjištění ohledně plánů na zadržení Juliana Assange. Dokument v režimu utajení „Vyhrazeno“ obsahoval mj. informaci, že „Assange musí být bezpodmínečně zadržen“. Policie následně uvedla, že se to mělo vztahovat k situaci, kdy Assange opustí ekvádorské velvyslanectví.
Jediné firmě, která směla v Norsku shromažďovat údaje o uživatelích sdílejících obsah, vypršela licence od tamního úřadu pro ochranu osobních údajů. Nová licence již udělena nebyla a firma neuspěla ani s odvoláním proti rozhodnutí úřadu. Žádný soukromý subjekt tedy nyní nesmí shromažďovat údaje o „sdílečích“.
„Úspěšné zachytávání
„Úspěšné zachytávání elektronické komunikace ultrapravičáků hrálo roli i při letošních dvou velkých vlnách zatýkání neonacistů. V červnu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zatkli 14 extremistů. Druhá, ještě rozsáhlejší, razie přišla 21. října, kdy policisté nad ránem v Praze, Českých Budějovicích, Brně a dalších místech zatkla celkem 28 lidí.
Podle Zbořila je ovšem jednou věcí elektronickou komunikaci radikálů získat a druhou uspět s takovými důkazy u soudu. „Co si budeme povídat, jde často o zásah do soukromí a je jen na soudu, jestli takto získaný důkaz připustí. Například v Německu soud podobnou praxi odmítl,“ připomíná politolog.“
Když si vyžádají povolení od soudu k odposlechu, tak předpokládám, že ho pak ten soud vezme na vědomí.
Každopádně je dobré vědět, že i naše policie už umí „úspěšně zachytávat elektronickou komunikaci“.