„Úspěšné zachytávání elektronické komunikace ultrapravičáků hrálo roli i při letošních dvou velkých vlnách zatýkání neonacistů. V červnu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zatkli 14 extremistů. Druhá, ještě rozsáhlejší, razie přišla 21. října, kdy policisté nad ránem v Praze, Českých Budějovicích, Brně a dalších místech zatkla celkem 28 lidí.
Podle Zbořila je ovšem jednou věcí elektronickou komunikaci radikálů získat a druhou uspět s takovými důkazy u soudu. „Co si budeme povídat, jde často o zásah do soukromí a je jen na soudu, jestli takto získaný důkaz připustí. Například v Německu soud podobnou praxi odmítl,“ připomíná politolog.“
Když si vyžádají povolení od soudu k odposlechu, tak předpokládám, že ho pak ten soud vezme na vědomí.
Každopádně je dobré vědět, že i naše policie už umí „úspěšně zachytávat elektronickou komunikaci“.
Openleaks - tak se jmenuje připravovaný projekt, který připravují lidé nespokojení se současnou podobou serveru WikiLeaks, za nímž dosud stáli. Nový projekt má fungovat pouze jako neutrální technická platforma pro zveřejňování informací. Nebude dokumenty redakčně zpracovávat - o to se budou starat ti, kdo budou informace publikovat.
Národní protidrogový koordinátor a místopředseda vládní protidrogové rady Jindřich Vobořil prosazuje myšlenku večerního (od 18. hodiny) zákazu vstupu mladých lidí do zařízení, kde nalévají alkohol. Tento nápad by podpořil například také šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.
Čínská vláda zablokovala svým občanům přístup k webům BBC, CNN a NRK. Učinila tak 24 hodin před předáváním Nobelovy ceny disidentovi Liou Siao-po (který se ceremoniálu samozřejmě nezúčastní – sedí ve vězení, kam byl odsouzen za „podvratnou činnost“). Čína také na protest zavedla svou vlastní „Konfuciovu cenu míru“.
Karetní společnosti Visa a MasterCard zablokovaly platby kartami (jež vydaly jejich partnerské banky) ve prospěch WikiLeaks. Firma DataCell Switzerland tvrdí, že Visa je pod zjevným politickým tlakem. Zastavení plateb považuje za porušení smlouvy a připravuje okamžité právní kroky proti společnosti Visa.
Vědci analyzovali data z Prahy a zjistili, že po roce 1989 klesl počet případů sexuálního zneužívání nezletilých. Myslí si, že je to způsobeno otevřením pornografického trhu po Sametové revoluci a že by tedy například kreslená dětská pornografie mohla snížit násilí na dětech. Odpůrci výzkumu zase poukazují na to, že se analyzují pouze nahlášená zneužití.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl na základě mezinárodního zatykače zatčen ve Velké Británii – poté, co se dobrovolně dostavil na policejní stanici. Ještě dnes by měl stanout před soudem, kde se bude rozhodovat o jeho vydání do Švédska.
Bílý dům rozeslal státním úřadům zprávu, že by měly federální zaměstnance, kteří nemají řádnou autorizaci, varovat před prohlížením obsahu WikiLeaks. Týká se to nejen prohlížení v pracovní době, ale i ve volném čase a na soukromých počítačích. Zpráva vysvětluje, že zveřejnění utajovaných dokumentů na WikiLeaks nijak neovlivnilo jejich "důvěrný status":
Národní protidrogová centrála podala stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli pořadu „Není droga jako droga“ z cyklu „Ta naše povaha česká“. NPC vadí údajná nevyváženost pořadu a absence obsahové nezávislosti.
Po nedávné zprávě o GSM rušičkách je tu nový záměr americké vlády na další povinné zařízení v autech. Bude to zadní kamera (pro couvání) a povinnost by měla platit částečně od září 2012 (kdy bude muset mít tuto kameru 10 % vyrobených aut), s nástupem plného účinku ve dvou ročních krocích (od září 2014 už takto budou muset být vybaveny všechny vozy).
„Úspěšné zachytávání
„Úspěšné zachytávání elektronické komunikace ultrapravičáků hrálo roli i při letošních dvou velkých vlnách zatýkání neonacistů. V červnu detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zatkli 14 extremistů. Druhá, ještě rozsáhlejší, razie přišla 21. října, kdy policisté nad ránem v Praze, Českých Budějovicích, Brně a dalších místech zatkla celkem 28 lidí.
Podle Zbořila je ovšem jednou věcí elektronickou komunikaci radikálů získat a druhou uspět s takovými důkazy u soudu. „Co si budeme povídat, jde často o zásah do soukromí a je jen na soudu, jestli takto získaný důkaz připustí. Například v Německu soud podobnou praxi odmítl,“ připomíná politolog.“
Když si vyžádají povolení od soudu k odposlechu, tak předpokládám, že ho pak ten soud vezme na vědomí.
Každopádně je dobré vědět, že i naše policie už umí „úspěšně zachytávat elektronickou komunikaci“.