On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
iDnes píše o problémech, které mohou potkat každého, kdo v Londýně pořizuje fotografie veřejných míst. Fotografující lidé se mohou těšit na sledování, kontrolu paměťové karty (případně i její vymazání) nebo dokonce i zadržení a výslech.
Vydavatelství CPress Media a.s. čelí žalobě za neodstranění diskusních příspěvků na serveru FinExpert.cz. Žalobcem je firma PROLUX Consulting Int. s.r.o., které se nelíbí, jakým způsobem se účastníci diskuse vyjadřovali o její činnosti.
Nad nesmyslností nařízení Evropského parlamentu a rady č. 593/2008, které říká, že obchod přes hranice členských států se řídí právem platným v zemi zákazníka, se pozastavuje Lukáš Jelínek.
Úřad Ústeckého kraje musí zaplatit náklady soudního řízení, které proti němu vedlo sdružení Děti Země kvůli odpírání poskytnutí informace (související s výrokem bývalého hejtmana Šulce). Úřad vydal informaci až po podání žaloby proti němu, přechozí žádost, stejně jako tři příkazy Ministerstva vnitra, úřad ignoroval.
Firma e-Fractal s.r.o., u které si pražský primátor Pavel Bém objednal audit projektu OpenCard, sídlí na stejné adrese jako jedna z kontrolovaných firem, Grand Princ a.s. Může to být jen náhoda, nicméně stín pochybností zůstává...
Poněkud starší zpráva (15. ledna 2009), ale pro informaci, že se o našich problémech píše i jinde: Mark Glaser na MediaShift píše blokaci nevinných technických blogů českým Vodafonem. Jak jinak, než společně s IWF a pod záminkou ochrany před dětskou pornografií.
The New York Times píší o tom, jak americká vláda stále intenzivněji sleduje sociální sítě jako je Facebook, Twitter nebo MySpace. V říjnu např. FBI prohledávala byt muže podezřelého z toho, že přes Twitter organizoval protesty během setkání G-20 v Pittsburghu.
Zástupci Kalifornské univerzity v San Franciscu varovali šest set pacientů, že jejich zdravotní záznamy asi unikly, jelikož jejich doktor podlehl rhybářskému útoku (phishingu). V srpnu obdržel onen nejmenovaný lékař e-mail, který se tvářil, jako že je od IT pracovníků univerzity… Více na The Register.
Definitivně rozhodnuto. Uživatelům Windows v EU se při instalaci zobrazí seznam dvanácti webových prohlížečů řazených dle popularity, přičemž prvních pět jich bude náhodně. Stíhání Microsoftu za zneužití dominantního postavení na trhu bylo zastaveno.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.