On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Windows 7 se budou z rozhodnutí EK při instalaci ptát, jaký webový prohlížeč si uživatel přeje používat. Po kliknutí tak bude například automaticky stažena a nainstalována konkurenční Opera.
Izraelská společnost WeCU (ví sí jů :-)) vyvíjí zajímavý bezpečnostní systém pro letiště - cestujícím se promítne podprahové sdělení (BOMBA! Allāhu Akbar!) a sledují se reakce jako na polygrafu (zrychlení tepu, dýchání, teplota tváře...). Diskuze k tématu pod blogpostem na AbcLinuxu.
O mluvících a takzvaných inteligentních kamerách, které mají vyhodnocovat různé rysy chování (rychlé pohyby, časté poposedávání, divná chůze...) a upozornit tak na potenciální teroristy, vyšel článek na Zvědavci.
Otevřená společnost, o.p.s. vyhlásila výsledky soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO, ve které se hodnotí největší „přátelé“ a „nepřátelé“ svobody informací a otevřenosti veřejné správy v České republice. V kategorii OTEVŘENO zvítězila Vláda České republiky, ve kategoriích ZAVŘENO pak město Karlovy Vary (oblast „účast veřejnosti a otevřenost rozhodování“), Městský soud v Praze („přístup k informacím“) a exministr dopravy A. Řebíček společně s Ředitelstvím silnic a dálnic („svoboda projevu, šíření informací“).
Na Needcoffee.com vyšel článek pojednávající o podivných zákonech přijatých v Německu. Je zakázán software určený k testování bezpečnosti sítí a počítačových systémů (mj. nmap, Wireshark či ping); počítačové hry, ve kterých se objevuje násilí a jsou "blízké realitě", a dále je cenzurován Internet. 130 000 signatářů petice proti cenzuře bylo označeno za pedofily.
Poskytovatel webhostingu pro doménu svazky.cz podlehl nátlaku inspektora Úřadu na ochranu osobních údajů a zastavil provoz databáze osob, o které měla z jakýchkoliv důvodů zájem StB. Více informací na blogu Stanislava Pence.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.