On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
V rámci „boje proti terorismu“ pokračuje EU v omezování svobod místních obyvatel. V únoru se Evropská komise chystá představit konkrétní návrhy – jde mj. o předplacené SIM a platební karty. Podle českého ministra financí Andreje Babiše prý „Česká republika podobná opatření podporuje“.
Bylo objeveno, že SSH server ve firewallech se systémem FortiOS obsahoval v letech 2012-2014 hardcodované heslo. Chyba byla před rokem a půl tiše opravena, ovšem protože na opravu nebylo upozorněno jako na bezpečnostní, spousta lidí neaktualizovala.
Bylo zjištěno, že firewally/VPN koncentrátory s Juniper ScreenOS obsahují dva backdoory: tajné SSH heslo "<<< %s(un='%s') = %u" (aby se to při auditu ztratilo mezi formátovacími řetězci pro printf) a PRNG session klíčů, který prozrazuje svůj seed. První umožňuje přihlášení roota, druhé pasivní odposlech.
V Británii začne platit nový autorský zákon, píše BoingBoing. Nově se týká i „designer objects“. Nebude tak možné například bez povolení publikovat fotografie nábytku.
Notebooky Dell mají ve Windows předinstalovanou certifikační autoritu eDellRoot umožňující podepisovat libovolné certifikáty. Zjistilo se, že z počítačů lze extrahovat privátní klíč k tomuto certifikátu, který je na všech strojích stejný. Totéž dělalo dříve Lenovo, u něj navíc BIOS detekoval reinstalaci Windows a software nahrál zpátky. Ars.
Ministři vnitra a spravedlnosti zemí EU v pátek vyzvali Evropskou komisi k většímu omezení nebankovních plateb, jako jsou „virtuální“ měny (krypto-měny typu Bitcoin), zlato a další vzácné kovy a předplacené karty.
Záminkou omezení svobod a větších zásahů do soukromí je tentokrát terorismus.
Kdo ale od teroristů kupuje (nevirtuální) ropu a dodává jim (nevirtuální) zbraně?
Pátý dodatek americké ústavy zaručuje právo nevypovídat (proti sobě a svým blízkým). Spory se vedou o tom, zda se toto právo týká i nevydání hesel nebo neodšifrování dat (Nejvyšší soud v USA o tom zatím nerozhodoval).
Pensylvánský soudce Mark Kearney v jednom aktuálním případu rozhodl, že právo nevypovídat takto uplatnit lze (šlo o dešifrování dat v telefonech obviněných).
Jakkoli tato zpráva může vyznívat pozitivně, právo nevypovídat se v USA netýká obchodních záznamů (obviněné zachránilo tedy jen to, že soudce považoval data v telefonech za jejich osobní).
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.