On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Odvolací soud zrušil nařízení, podle kterého Internet Info muselo smazat diskuzi o firmě Prolux, protože se v ní objevovaly hanlivé výrazy. IInfo musí jen zcenzurovat výraz „lže jak svině“. Soudní výlohy hradí Prolux. O kauze jsme informovali: 123
Iuridicum Remedium připravuje debatu o svobodě internetu, současné komercionalizaci informací a formování nových zákonů internetu, jako je například dohoda ACTA. Koná se v úterý 22. března od 20.00 v Praze Holešovicích.
Soudní proces s Vladimírem Stworou, který je popotahován za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta, bude mít zřejmě třetí díl. Státní zástupce se totiž již podruhé odvolal proti osvobozujícímu rozsudku a odvolání mu prošlo (všimněte si našeho redaktora na fotografii v článku :). Hra se zřejmě bude hrát do té doby, než nějaký soud rozhodne „správně“.
Kolínský deník zveřejnil ukázky snímků z kamer, které na jedné z kolínských křižovatek zaznamenávají jízdu na červenou. Podobný systém bude brzy instalován na další křižovatku.
V německém Institutu Maxe Plancka vyvinuli miniaturní ohebné tranzistory, které půjdou zabudovávat například do bankovek. Umožnilo by to jednak novou ochranu proti padělání, ale také sledovat pohyb (pomocí bezdrátových skenerů) jednotlivých bankovek po světě.
TV Nova dostává malé plus za to, že názorně předvedla, co se vám může stát, pokud nebudete šifrovat disk, nebudete mít geograficky oddělenou zálohu a budete se bavit s policií. Je ovšem otázkou, co si z toho většina diváků odnesla. Informuje Lupa.
V rámci operace „Zachraňte naše děti“ americká vláda opět zabavovala domény. Tentokrát „omylem“ odpojili i 84 000 nezávadných webů. Patřily totiž jednomu bezplatnému poskytovateli DNS. Píše TorrentFreak.com.
O zámku s backdoorem, který umožní bezpečnostním složkám jej snadno otevřít, jsme se tu již zmínili. Vypadá to, že existuje několik standardizovaných rozhraní pro paklíče. Provést reverzní inženýrství použitého mechanismu a vybrousit příslušný protikus by nemělo být příliš složité (nebo by to alespoň mohl dobrý přítel na letišti obtisknout do plastelíny). Ujme se toho někdo?
Americký prezident Barack Obama (zřejmě nechtěně) potvrdil, že má FBI bez jakéhokoli dohledu přístup k záznamům mezinárodních telefonních hovorů. Již v minulosti úřad opakovaně zneužíval svůj neomezený přístup k hovorům, myslelo se však, že to v roce 2006 skončilo.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.