On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Evropská unie zabavila na hranicích 40 tisíc žárovek, resp. topných těles, které si z Číny objednal Siegfried Rotthäuse. Celníci údajně zkoumají, zda zásilka neobsahuje výbušniny – pravděpodobně jde ale jen o záminku pro překažení dodávky žárovek do Evropy. Inženýr Rotthäuse jich prodal už tisíce – lidé mají o klasické žárovky obrovský zájem. Rotthäuser slíbil, že 30 eurocentů z každé prodané žárovky daruje na záchranu deštných pralesů.
Podle Deep in IT se v USA chystá zákon, který umožní zabavovat domény ve všech TLD, pokud se na nich objeví dětské porno, teroristické návody nebo nelegální software. Toto zabavování zatím fungovalo jen v TLD vlastněných USA (jako .com). Není snad třeba dodávat, že po rozbití DNS si příslušné skupiny buď rozjedou jmenné servery vlastní, nebo přejdou k používání IP adres…
Americká vláda ostře odmítá pokusy, zejména z islámských států, protlačit v OSN rezoluci, která by zakazovala hanobení náboženského přesvědčení. USA by to považovaly za omezení svobody projevu. V mnoha státech (včetně Česka; USA k nim však nepatří) je hanobení víry již dnes zakázáno a trestáno.
Facebook již dříve blokoval některé odkazy ve zprávách a na zdi. Nyní jeho politika přituhuje. Kdo by chtěl například někomu poslat odkaz na torrent uložený na Pirate Bay, ostrouhá - odkaz bude zablokován.
Do americké Sněmovny reprezentantů jde návrh zákona (HSCPIPA 2010), který svěřuje další pravomoci Ministerstvu pro vnitřní bezpečnost. Kromě jiného mu bude svěřen dozor nad sítěmi vlastněnými soukromými firmami - týká se to zejména utilit (elektřiny, vody, plynu apod.), telekomunikačních firem a finančních institucí.
Spojené státy asi čeká povinná instalace telefonních rušiček do aut. Americký ministr dopravy Ray LaHood to považuje za prakticky hotovou věc. Důvodem opatření má být, že ročně zemře v USA při nehodách způsobených nepozornými řidiči 5 500 lidí a dalších více než 500 000 je zraněno.
Dva právníci, zabývající se bojem proti počítačovému pirátství, odeslali jménem firmy vytvářející videohry celkem 6000 dopisů, v nichž vyhrožovali právními kroky, pokud by adresát nezaplatil odškodné 525 GBP. Podle SRA si právníci byli plně vědomi, že mnozí adresáti jsou zcela nevinní, přesto jim však dopisy posílali, protože za to inkasovali odměnu.
Logan Kugler na NetworkWorldu radí, jak zabezpečit svoje soukromí na Facebooku. Věnuje se např. geolokaci, rizikům facebookových aplikací nebo problému, že vaši přátelé mohou pomocí facebooku „přeposlat“ vaši původně soukromou informaci jiným uživatelům nebo aplikacím. Závěrečná rada: nejbezpečnější je účet na Facebooku vůbec nemít.
Vysocí představitelé FBI se snaží přemluvit Google a Facebook k podpoře návrhu, který usnadní odposlechy jejich uživatelů. Agentům dělá potíže šifrovaná komunikace (např. HTTPS) a rádi by měli způsob jak se dostat k nešifrovaným datům. The Register, crypto-world.
Maďarský parlament schválil zákon, který zavádí 98% daň na odstupné vyšší než 2M HUF (180 kKč ~ 7200 €) pro manažery nebo 3,5M HUF (310 kKč ~ 12700 €) pro ostatní zaměstnance firem vlastněných státem nebo samosprávou. Tento zákon má platit zpětně od ledna 2005. V souvislosti s tím bylo ústavnímu soudu znemožněno posuzovat zákony týkající se financí.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.