On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Server D-FENS upozorňuje na nové trestné činy týkající se „vývozu zboží a technologií dvojího užití“, zavedené novým trestním zákoníkem jako implementace norem EU. Za nepovolený vývoz například bezešvých trubek nebo leteckých motorů hrozí až 8 let vězení.
Zítra (v pondělí 1.2.2010) bude vládě předložen návrh hlavního hygienika Michaela Víta. 200 000 lidí by mělo být povinně naočkováno prasečí chřipkou (ehm, vlastně proti prasečí chřipce). Jedná se o státní zaměstnance, lidi důležité pro chod státu, policisty, politiky, hasiče, záchranáře… Prezident Klaus ani ministryně zdravotnictví Dana Jurásková s povinným očkováním nesouhlasí a dali by raději přednost dobrovolnému.
Podle německého soudu si rodiče musí ohlídat, co jejich děti dělají na Internetu (zejména nelegální stahování softwaru a sdílení audiovizuálních děl). Soud odsoudil matku, která byla žalována za sdílení tisíce hudebních nahrávek.
Věznice Guantánamo by mohla být uzavřena v roce 2012. Zajímavější je ovšem druhá část článku – na Guantánamu je momentálně držených 192 osob, z nichž 50 je zajatých doživotně a bez možnosti stanout před soudem nebo vojenským tribunálem. Prý by jejich souzení bylo příliš nebezpečné.
Moderátoři dětského pořadu odění v neprůstřelných vestách a mající plastové vysílačky a barevné fény se stali cílem zájmu policistů. Připadali jim podezřelí, proto postupovali podle protiteroristického zákona.
Francouzská parlamentní komise doporučila zpřísnit zákaz nošení burek a dalších zahalujících oděvů, a dále také, aby každý člověk s viditelnými známkami "radikálních náboženských praktik" nedostal občanství nebo povolení k pobytu.
Provozovatelé mnoha serverů v Austrálii zorganizovali protest proti zaváděné cenzuře Internetu. Protest spočívá v zobrazení informací o cenzuře návštěvníkům při vstupu na webové stránky.
Server Wikileaks.org, zabývající se anonymním publikováním uniklých a cenzurovaných informací všeho druhu, se dostal do finančních problémů. Z celého webu funguje jen stránka pro nahrání nového dokumentu a prosba o podporu, ať už finanční nebo darováním konektivity.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.