Neprekvapujici. A v obou pripadech uz jsou na to metody jak to hacknout.
Tohle je podmnozina problematiky ridicich jednotek obecne. Treba u pracek nebo mycek na nadobi je rizeni vcelku trivialni sekvencer, ale nahradni dily casto stoji totez co pulka cele pracky. A draha od levne se casto lisi jenom softwarem v kontroleru.
A takovy kontroler je dneska akorat mikroprocesor s trochou softwaru, nejakymi spinaci a termistory a jinymi senzory na vstupech, a rele a triaky a tranzistory (a budice krokovych/bezkartacovych motoru...) na vystupech. Vcelku obecna vec, obvykle i bez vetsi inteligence.
Mozna by to chtelo nejaky projekt, kde by podobne kontrolery byly k dispozici v obecnem pseudokodu (nebo primo ve spustitelnem skriptu, v pripade konkretnich modelu). Seznam povinnych a nepovinnych senzoru a aktuatoru pro danou tridu spotrebice, k nim prislusne algoritmy a sekvence. Pak by slo prislusnou pracku nebo susicku nebo mycku na nadobi nebo kocici hajzlik vzit, vytrhat kabely od ridici jednotky, pujcit si puvodni nebo pouzit nove drivery vystupu a senzoru, a pripojit je treba na raspberry pi nebo arduino. A voila, mame prislusny spotrebic zpet ve funkci, nyni bez DRM a treba s rizenim/dohledem pres web.
Firma Google uvolnila 5 milionů USD na eradikaci fotek s dětským pornem a založila fond na podporu vývoje nástrojů proti této pornografii. Cílem je mj. vytvoření sdílené databáze fingerprintů, která by se využívala k automatické detekci obrázků (a umožnila je blokovat i v dalších vyhledávacích a webhostingových službách).
Podle průzkumu Pew Research Center a The Washington Post 56 % dotazovaných Američanů podporuje program NSA na šmírování komunikace mezi lidmi. 62 % respondentů považuje za důležitější odhalování teroristických hrozeb i za cenu narušení soukromí. Ochranu soukromí upřednostňuje 34 %. Nejvíce zastánců šmírování je mezi příznivci Demokratů (v roce 2006 to byli naopak příznivci Republikánů).
Škola na Floridě skenuje duhovky žáků (bez vědomí rodičů); pak žáky bude sledovat. Má to prý pomoci bezpečnosti. Oční skeny nahrazují dříve používané karty.
Americký soudce ve Wisconsinu rozhodl, že člověk podezřelý z přechovávání dětského porna není povinen dešifrovat svá data. Podle soudce je nucené dešifrování v rozporu s Pátým dodatkem Ústavy USA, který zaručuje právo nevypovídat proti sobě samému.
V reakci na operaci zaměřenou proti Liberty Reserve zpřísňuje burza Mt. Gox (která obchoduje s virtuální měnou BitCoin) své podmínky. Operaci s reálnými měnami bude smět provést jen uživatel, který prokáže svou totožnost. Burza je již nyní vyšetřována kvůli podezření z nelicencovaných peněžních operací.
Americký federální soud odmítl obhajobu firmy Google a nařídil jí, aby poskytovala FBI údaje o uživatelích i bez soudních příkazů. FBI pro tyto účely používá tzv. národní bezpečnostní dopisy (National Security Letters).
Neprekvapujici. A v obou
Neprekvapujici. A v obou pripadech uz jsou na to metody jak to hacknout.
Tohle je podmnozina problematiky ridicich jednotek obecne. Treba u pracek nebo mycek na nadobi je rizeni vcelku trivialni sekvencer, ale nahradni dily casto stoji totez co pulka cele pracky. A draha od levne se casto lisi jenom softwarem v kontroleru.
A takovy kontroler je dneska akorat mikroprocesor s trochou softwaru, nejakymi spinaci a termistory a jinymi senzory na vstupech, a rele a triaky a tranzistory (a budice krokovych/bezkartacovych motoru...) na vystupech. Vcelku obecna vec, obvykle i bez vetsi inteligence.
Mozna by to chtelo nejaky projekt, kde by podobne kontrolery byly k dispozici v obecnem pseudokodu (nebo primo ve spustitelnem skriptu, v pripade konkretnich modelu). Seznam povinnych a nepovinnych senzoru a aktuatoru pro danou tridu spotrebice, k nim prislusne algoritmy a sekvence. Pak by slo prislusnou pracku nebo susicku nebo mycku na nadobi nebo kocici hajzlik vzit, vytrhat kabely od ridici jednotky, pujcit si puvodni nebo pouzit nove drivery vystupu a senzoru, a pripojit je treba na raspberry pi nebo arduino. A voila, mame prislusny spotrebic zpet ve funkci, nyni bez DRM a treba s rizenim/dohledem pres web.