Neprekvapujici. A v obou pripadech uz jsou na to metody jak to hacknout.
Tohle je podmnozina problematiky ridicich jednotek obecne. Treba u pracek nebo mycek na nadobi je rizeni vcelku trivialni sekvencer, ale nahradni dily casto stoji totez co pulka cele pracky. A draha od levne se casto lisi jenom softwarem v kontroleru.
A takovy kontroler je dneska akorat mikroprocesor s trochou softwaru, nejakymi spinaci a termistory a jinymi senzory na vstupech, a rele a triaky a tranzistory (a budice krokovych/bezkartacovych motoru...) na vystupech. Vcelku obecna vec, obvykle i bez vetsi inteligence.
Mozna by to chtelo nejaky projekt, kde by podobne kontrolery byly k dispozici v obecnem pseudokodu (nebo primo ve spustitelnem skriptu, v pripade konkretnich modelu). Seznam povinnych a nepovinnych senzoru a aktuatoru pro danou tridu spotrebice, k nim prislusne algoritmy a sekvence. Pak by slo prislusnou pracku nebo susicku nebo mycku na nadobi nebo kocici hajzlik vzit, vytrhat kabely od ridici jednotky, pujcit si puvodni nebo pouzit nove drivery vystupu a senzoru, a pripojit je treba na raspberry pi nebo arduino. A voila, mame prislusny spotrebic zpet ve funkci, nyni bez DRM a treba s rizenim/dohledem pres web.
V blogu na AbcLinuxu vyšel článek o policejním sledování mobilních telefonů. Autor píše o metodách, jak se PČR k datům dostává, o typech předávaných dat a nastiňuje možnosti, jak se sledování vyhnout.
Ministerstvo financí si nechalo vyrobit software za 2,5 miliardy. Bohužel se zjistilo, že vyvinutý software jim vlastně nepatří, a je potřeba ještě platit licence za používání - podobně jako u opencard. Přístup „vyvineme pro stát předražený software“ už zjevně není in. Dnes letí „vyvineme předražený software a pak ho státu ani nedáme, pouze licencujeme používání, nejlépe paušálem“.
ČNB pokračuje v manipulaci s kurzem Koruny. Výsledkem je dalších ~10 % inflace. Výsledkem je Dolar za 24 a Euro za 28,3. Koruna „díky“ zásahům za poslední rok a půl oslabila o čtvrtinu. Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.
Nabyl účinnosti Zákon o kybernetické bezpečnosti. Není dlouhý, takže si ho přečtěte a udělejte si vlastní názor :). Osobně mě zneklidňuje, že úřad může nařídit ISP provést „reaktivní opatření“, ale nikde nejsou žádné meze. Může být takové opatření „vypněte v ČR internet“?
Po mobilech, tiskárnách, glukometrech, autech… přichází výrobci s dalšími nápady, kam všude lze umístit DRM, technologii umožňující výrobci mít stálou kontrolu nad zařízením, které si uživatel koupil. Nejnověji se jedná o kávovar a kočičí záchůdek. Oboje vyžaduje proprietární cartridge, ve druhém případě s počítadlem životnosti, které po uplynutí výrobcem stanoveného počtu cyklů přístroj zablokuje a uživatel si musí koupit novou.
Neprekvapujici. A v obou
Neprekvapujici. A v obou pripadech uz jsou na to metody jak to hacknout.
Tohle je podmnozina problematiky ridicich jednotek obecne. Treba u pracek nebo mycek na nadobi je rizeni vcelku trivialni sekvencer, ale nahradni dily casto stoji totez co pulka cele pracky. A draha od levne se casto lisi jenom softwarem v kontroleru.
A takovy kontroler je dneska akorat mikroprocesor s trochou softwaru, nejakymi spinaci a termistory a jinymi senzory na vstupech, a rele a triaky a tranzistory (a budice krokovych/bezkartacovych motoru...) na vystupech. Vcelku obecna vec, obvykle i bez vetsi inteligence.
Mozna by to chtelo nejaky projekt, kde by podobne kontrolery byly k dispozici v obecnem pseudokodu (nebo primo ve spustitelnem skriptu, v pripade konkretnich modelu). Seznam povinnych a nepovinnych senzoru a aktuatoru pro danou tridu spotrebice, k nim prislusne algoritmy a sekvence. Pak by slo prislusnou pracku nebo susicku nebo mycku na nadobi nebo kocici hajzlik vzit, vytrhat kabely od ridici jednotky, pujcit si puvodni nebo pouzit nove drivery vystupu a senzoru, a pripojit je treba na raspberry pi nebo arduino. A voila, mame prislusny spotrebic zpet ve funkci, nyni bez DRM a treba s rizenim/dohledem pres web.