Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.
V ČR se rozmáhají odposlechy mobilních telefonů, ve kterých nemá prsty policie ani další úřady. Policie prý prokazatelně ví o jednom až dvou přístrojích „Agáta“ (IMSI Catcher) na našem území, které jsou v soukromých rukou (ale neví, ve kterých).
V Austrálii se zkouší používání kamer (s dalšími technologiemi, například na rozpoznávání obličejů) na malých bezpilotních vrtulnících. V USA jdou tyto prostředky již do ostrého nasazení.
V Německu budou zítra volby a zjistilo se, že ve školách používaný filtr cenzuruje web Pirátské strany. Web je v kategorii „nelegální drogy“, protože Piráti mají v programu legalizaci marihuany.
Pirátské noviny vydaly v pondělí článek o „Bublanově zákonu“, který v roce 2008 zpřísnil zákaz zakrývání obličeje při shromáždění tak, že už není třeba, aby probíhal policejní zákrok (maskování je zakázáno obecně). Ovšem v Kanadě jsou mnohem dál.
V několika bezpečnostních konferencích se objevil text upozorňující na to, že jediná firma MarkMonitor ovládá domény Googlu, Facebooku i Applu a navíc má právo vydávat nejen k těmto doménám vlastní SSL certifikáty.
Nizozemský soud nařídil obecnou cenzuru The Pirate Bay – blokace se tedy nevztahuje jen na samotný server thepiratebay.org, ale i na reverzní proxy servery, které k němu umožňují nepřímý přístup. Píše AbcLinuxu. Cenzura TPB je nařízena i ve Velké Británii.
Britský premiér David Cameron představil plán na povinné blokování veškeré pornografie na Internetu. Blokování by se vypínalo explicitně na žádost zákazníka ISP.
4. květen je Mezinárodním dnem proti DRM (digital restrictions management). Zatímco u stahované hudby se podařilo DRM z velké části porazit a uživatelé nejsou tolik omezováni (např. si mohou nahrát zakoupenou skladbu do libovolného přehrávače), je DRM stále větším problémem v oblasti elektronických knih – uživatelé nemůžou takové knihy půjčovat kamarádům nebo je po přečtení prodat (jako by to udělali s papírovou knihou), jsou sledováni, jaké knihy čtou a někdy dochází i k mazání „závadných“ knih z čteček uživatelů bez jejich vědomí.
Co je to publikování?
Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.