Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.
Používání VPN je v Íránu považováno za protizákonné a proto jsou příslušné porty blokovány. Podobně postupuje i Sýrie, hlavní porty pro VPN jsou zablokovány úplně, na ostatní je datový tok výrazně zpomalen.
Italská verze encyklopedie Wikipedia je v současné době odstavena. V italském parlamentu se totiž v současné době diskutuje návrh zákona, který by na Internetu zavedl povinnost do 48 hodin zveřejnit odpověď na obsah, který někdo považuje za závadný – aniž by se zkoumala oprávněnost této „odpovědi“. Wikipedia, která si klade za cíl vyváženost a objektivnost, by za takových podmínek nemohla fungovat. Viz oznámení na Wikipedii.
Senátoři ze státu New York mají pocit, že je svoboda projevu problémem, se kterým se musí něco udělat. Navrhují proto, aby již tato svoboda nebyla lidským právem, nýbrž jen privilegiem, které lze člověku odejmout. Mělo by prý jít o „přesnější výklad“ Prvního dodatku Ústavy a důvodem pro změnu legislativy je prý hlavně ochrana dětí před kyberšikanou.
Ministerstvo vnitra chce podle poslance ODS Marka Bendy obnovit uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci pro policii v podobě, kterou na Bendův návrh zrušil v březnu Ústavní soud. Píší Novinky. Podle Ústavního soudu a Bendy by uchovávané údaje měly sloužit jen k odhalování závažných zločinů.
Dánsko jako první na světě zavedlo daň na tučné potraviny. Za kilogram nasycených mastných kyselin Dánové zaplatí v přepočtu o 53 korun více. Vláda očekává, že spotřeba nasycených tuků klesne o skoro deset procent a spotřeba másla o 15 procent.
Na webu The National Academies Press je k dispozici k prohlížení a ke stažení kniha Reference Manual on Scientific Evidence (Referenční manuál pro vědecké důkazy). Je určena jako příručka pro soudce, aby byli schopni lépe pracovat s vědeckými a technickými důkazy. Kniha sice vznikla pro právní systém USA, nicméně její použitelnost je obecná.
EU spouští projekt SamKnows. Zašle vám domů krabičku, kterou si zapojíte do sítě, a krabička bude sbírat data jako rychlost připojení, ztrátovost paketů atd. a odesílat je na Centrálu, kde je vyhodnotí a podle toho naplánují rozvoj telekomunikační infrastruktury v EU.
Co je to publikování?
Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.