Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.
V blogu na AbcLinuxu vyšel článek o policejním sledování mobilních telefonů. Autor píše o metodách, jak se PČR k datům dostává, o typech předávaných dat a nastiňuje možnosti, jak se sledování vyhnout.
Ministerstvo financí si nechalo vyrobit software za 2,5 miliardy. Bohužel se zjistilo, že vyvinutý software jim vlastně nepatří, a je potřeba ještě platit licence za používání - podobně jako u opencard. Přístup „vyvineme pro stát předražený software“ už zjevně není in. Dnes letí „vyvineme předražený software a pak ho státu ani nedáme, pouze licencujeme používání, nejlépe paušálem“.
ČNB pokračuje v manipulaci s kurzem Koruny. Výsledkem je dalších ~10 % inflace. Výsledkem je Dolar za 24 a Euro za 28,3. Koruna „díky“ zásahům za poslední rok a půl oslabila o čtvrtinu. Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.
Nabyl účinnosti Zákon o kybernetické bezpečnosti. Není dlouhý, takže si ho přečtěte a udělejte si vlastní názor :). Osobně mě zneklidňuje, že úřad může nařídit ISP provést „reaktivní opatření“, ale nikde nejsou žádné meze. Může být takové opatření „vypněte v ČR internet“?
Po mobilech, tiskárnách, glukometrech, autech… přichází výrobci s dalšími nápady, kam všude lze umístit DRM, technologii umožňující výrobci mít stálou kontrolu nad zařízením, které si uživatel koupil. Nejnověji se jedná o kávovar a kočičí záchůdek. Oboje vyžaduje proprietární cartridge, ve druhém případě s počítadlem životnosti, které po uplynutí výrobcem stanoveného počtu cyklů přístroj zablokuje a uživatel si musí koupit novou.
Co je to publikování?
Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.