Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.
Na WikiLeaks se objevila žádost o pomoc s hromadnou replikací. Pomocí formuláře může každý přidat svůj server, na kterém chce poskytnout prostor pro zrcadlo WikiLeaks.
FBI varuje: nový hit mezi hračkami, panenka Barbie s vestavěnou kamerou, by mohl být snadno zneužit k natáčení dětské pornografie. Osoba usvědčená z distribuce dětského porna dokonce dala tuto panenku šestileté holčičce.
Julian Assange odpovídá na otázky čtenářů Guardianu, např. jak si myslí, že ovlivnil dění ve světě, nebo jestli se ve zveřejněných dokumentech chystá cenzurovat jména, která by mohla lidem způsobit nebezpečí. Či, jestli se k němu dostaly dokumenty o UFO a mimozemšťanech.
V dubnu 2008 podali manželé Boringovi z Pittsburghu žalobu na společnost Google za zveřejnění snímku jejich domu a zahrady ve službě StreetView. Požadovali odškodné 25 000 dolarů. Nyní soud rozhodl, že žaloba je oprávněná, nicméně odškodné stanovil na pouhý jeden dolar.
Bývalí aktivisté působící v rámci serveru WikiLeaks plánují, že spustí podobný server (tedy zveřejňující uniklé utajované informace), ale fungující na širší, vyváženější bázi. U WikiLeaks jim totiž vadí přílišné zaměření na USA. Ke spuštění nového serveru by mělo dojít v polovině prosince.
Google zavádí čtyři nová opatření ve své politice. Na hlášení o porušování autorských práv (např. na YouTube) bude reagovat nejpozději do 24 hodin, v automatickém doplňování (autocomplete) nebude nabízet slova související s „pirátstvím“, posílí kontrolu služby AdSense a bude hledat cesty k lepšímu zpřístupnění „autorizovaného obsahu“ (např. legálně zveřejněných klipů).
Julian Assange, zakladatel serveru WikiLeaks, čelí vážnému problému - Interpol na něj vydal mezinárodní zatykač. Souvisí to s obviněním ze znásilnění, pro které je vyšetřován ve Švédsku.
Evropská komise bude (na návrh belgického předsednictví, prosazený ministry zemědělství členských států) připravovat jednotná celounijní pravidla pro chov psů a koček. Například by mohl být zaveden obecný zákaz výstav pro zvířata, která prošla „neléčebným“ chirurgickým zákrokem.
Co je to publikování?
Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.