Krajské předsednictvo Svobodných vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby okamžitě ukončil projekt Opencard.
Systém se bohužel už zrealizovat nedá. Je postaven na zcela nevýhodné licenční bázi. Hlavní město Praha nevlastní software potřebný k provozu systému Opencard a platí licenční poplatek za každou evidovanou kartu a to dokonce i za karty zrušené, nevyzvednuté a nepoužívané, kterých je již dnes více než jedna třetina. Z licenční pasti již Prahu žádné dodatky smluv nezachrání. Je to trestuhodné, ale nemá smysl pohřbívat další peníze v projektu, který je v podstatě postaven na podvodu…
Za tři roky provozu systému zvládl Magistrát realizovat pouze čtyři možnosti využití karty. Průkaz do knihovny, tramvajenka, placení parkovného a přístup k aplikaci "Vím, jak řídím". Tato aplikace poskytuje řidičům, kteří spáchali dopravní přestupek na území Prahy, přístup k informaci, že takové řízení probíhá. Pro přístup ke službě s využitím karty je ale potřeba kontaktní čipová karta a počítač vybavený příslušnou čtečkou. Takových karet je však vydáno jen 5000. Ještě horší využití je u placení parkovného, kdy byla karta použita jen v necelých čtyřech tisících případů. Při nákladech na úpravu parkomatů přes 10 milionů korun stálo vybrání jednoho poplatku za parkování Prahu 2500 Kč. Knihovny již své karty pro identifikaci čtenářů používali a zavedení Opencard jim jen zvyšuje administrativu spojenou s přehráváním čtenářského průkazu do nových karet při jejich expiraci. Dopravní podnik dlouho Opencard zavádět nechtěl, protože připravoval vlastní kartovou náhradu papírových tramvajenek, což je vzhledem k počtu jeho registrovaných zákazníků pochopitelnější, než když se o totéž pokouší Praha.
Opět se tedy ukazuje, že jak stát, tak ani obec nemůže být dobrým hospodářem a že by se neměli vměšovat do pole, které je vyhrazeno komerčním subjektům (např. mikroplatební bankovní systémy či slevové karty). Krajské předsednictvo Svobodných proto vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby okamžitě ukončil projekt Opencard, umožnil dosud zúčastněným subjektům vydávat si karty vlastní a starost o "superkartu" nechal na komerčních subjektech s větší, něž jen regionální působností. "Ještě je čas projekt zastavit a městské občanky Opencard zrušit. Projekt nás nestál více než miliardu. Zatím.", říká Jiří Kubíček, místopředseda krajského sdružení Strany svobodných občanů.
Kéž by (pokud už musí existovat) byla OpenCard skutečně „open“ – postavená na otevřeném/svobodném softwaru – Praha by pak mohla projekt rozvíjet, nebyla by vázána na konkrétního dodavatele (v budoucnu by mohla zakázku na další rozvoj systému vyhrát jiná-lepší firma). Fungovala by konkurence – a ne monopol, kdy prvotní dodavatel má zakázku přiklepnutou „provždy“ – a jedinou možností změny (jak už to u uzavřeného softwaru bývá) je všechno zahodit a začít znovu (protože původní dodavatel se dobrovolně svého koryta nevzdá).
Článek na DSL.sk popisuje, jak (technicky) funguje cenzura webu slovenským operátorem Orange. Komunikace se „závadnými“ IP adresami je analyzována L7 filtrem a v případě detekce cenzurované URL je podvržena stránka s HTTP kódem 200 obsahující v hlavičce meta tag refresh na stránku s vysvětlením. Otázka do diskuze: Myslíte si, že je takovýto man-in-the-middle útok legální?
Firma Internet Eyes navrhuje, aby dobrovolníci sledovali přes Internet obraz z kamer, hlásili policii zpozorované nezákonnosti a následně byli za svou aktivitu odměňováni. Pilotní projekt má být odstartován ve městě Stratford-upon-Avon.
Jsou plánovány povinné hodiny nebo semináře o EU určené školákům kolem 14 let. „Znalost a porozumění principů, procedur a úspěšné historie EU od raného věku zajistí, že budoucí generace budou imunní vůči pokusům o překroucení role EU a lépe přijmou výhody tohoto jedinečného projektu dobrovolného sdílení suverenity,“ tvrdí portugalský poslanec Mario David.
Orange také začal cenzurovat Internet. A také k tomu používá neveřejný (!) blacklist nevládní (!) britské (!) organizace IWF. V tiskové zprávě tvrdí: „Ak sa nám však podarí zamedziť čo len jednému trestnému činu páchanému prostredníctvom internetu, už mal náš projekt zmysel.“
Podle tiskové zprávy o spuštění „nových rodičovských nástrojů na ochranu dětí v on-line prostředí“ slovenský T-Mobile plánuje mimo volitelného filtrování erotiky filtrovat i weby podle blacklistu IWF. „K samotnému blokovaniu stránok s nezákonným obsahom na základe blacklistu IWF pristúpi T-Mobile v najbližšom období. Následne budú zverejnené aj bližšie informácie,“ píše se ve zprávě.
Šestiletý chlapec z USA si do školy přinesl nůž, vidličku a lžičku v jednom. Chtěl tento příbor ukázat kamarádům a najíst se s ním v jídelně. Místo toho je teď dočasně vyloučen ze školy a čeká na rozhodnutí komise, která ho může poslat až na 45 dní do nápravné školy pro delikventy.
Žák gymnázia v Novém Bydžově je souzen za „plánování“ bombového útoku na školu. Při domovní prohlídce pak našli chemikálie, ze kterých je možné vyrobit výbušninu, kterou použili pachatelé při útocích v zahraničí. Jednalo se například o dusičnan amonný a draselný, hořčík nebo práškový hliník. Policisté našli i návod, jak výbušninu sestrojit.
Zvědavec upozorňuje, že Obama nastoupil do úřadu prezidenta Spojených států 19. ledna, přičemž uzávěrka nominací na Nobelovu cenu míru je 1. února. Obama byl tedy nominován do 12 dní od svého nástupu.
Společnost Sazka prosazuje do návrhu loterijního zákona, aby měly výherní automaty čtečky občanských průkazů, podle kterých by se kontrolovalo a zaznamenávalo, kdo na automatech hraje. Dokonce přímo deklaruje plán, aby byla tato nově vzniklá databáze propojována s jinými státními registry.
Pokud si v londýnském řetězci Budgens koupíte alkohol nebo cigarety, vaše fotografie bude zanalyzována a váš popis bude zanesen do databáze. Cílem je kontrolovat mladistvé, kteří měli problémy s alkoholem. Je plánováno celostátní rozšiřování této databáze.
Pražští Svobodní vyzývají ke zrušení projektu OpenCard
Jen na okraj – toto je stanovisko Krajského předsednictva strany Svobodných – stojí za přečtení:
Kéž by (pokud už musí existovat) byla OpenCard skutečně „open“ – postavená na otevřeném/svobodném softwaru – Praha by pak mohla projekt rozvíjet, nebyla by vázána na konkrétního dodavatele (v budoucnu by mohla zakázku na další rozvoj systému vyhrát jiná-lepší firma). Fungovala by konkurence – a ne monopol, kdy prvotní dodavatel má zakázku přiklepnutou „provždy“ – a jedinou možností změny (jak už to u uzavřeného softwaru bývá) je všechno zahodit a začít znovu (protože původní dodavatel se dobrovolně svého koryta nevzdá).