Krajské předsednictvo Svobodných vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby okamžitě ukončil projekt Opencard.
Systém se bohužel už zrealizovat nedá. Je postaven na zcela nevýhodné licenční bázi. Hlavní město Praha nevlastní software potřebný k provozu systému Opencard a platí licenční poplatek za každou evidovanou kartu a to dokonce i za karty zrušené, nevyzvednuté a nepoužívané, kterých je již dnes více než jedna třetina. Z licenční pasti již Prahu žádné dodatky smluv nezachrání. Je to trestuhodné, ale nemá smysl pohřbívat další peníze v projektu, který je v podstatě postaven na podvodu…
Za tři roky provozu systému zvládl Magistrát realizovat pouze čtyři možnosti využití karty. Průkaz do knihovny, tramvajenka, placení parkovného a přístup k aplikaci "Vím, jak řídím". Tato aplikace poskytuje řidičům, kteří spáchali dopravní přestupek na území Prahy, přístup k informaci, že takové řízení probíhá. Pro přístup ke službě s využitím karty je ale potřeba kontaktní čipová karta a počítač vybavený příslušnou čtečkou. Takových karet je však vydáno jen 5000. Ještě horší využití je u placení parkovného, kdy byla karta použita jen v necelých čtyřech tisících případů. Při nákladech na úpravu parkomatů přes 10 milionů korun stálo vybrání jednoho poplatku za parkování Prahu 2500 Kč. Knihovny již své karty pro identifikaci čtenářů používali a zavedení Opencard jim jen zvyšuje administrativu spojenou s přehráváním čtenářského průkazu do nových karet při jejich expiraci. Dopravní podnik dlouho Opencard zavádět nechtěl, protože připravoval vlastní kartovou náhradu papírových tramvajenek, což je vzhledem k počtu jeho registrovaných zákazníků pochopitelnější, než když se o totéž pokouší Praha.
Opět se tedy ukazuje, že jak stát, tak ani obec nemůže být dobrým hospodářem a že by se neměli vměšovat do pole, které je vyhrazeno komerčním subjektům (např. mikroplatební bankovní systémy či slevové karty). Krajské předsednictvo Svobodných proto vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby okamžitě ukončil projekt Opencard, umožnil dosud zúčastněným subjektům vydávat si karty vlastní a starost o "superkartu" nechal na komerčních subjektech s větší, něž jen regionální působností. "Ještě je čas projekt zastavit a městské občanky Opencard zrušit. Projekt nás nestál více než miliardu. Zatím.", říká Jiří Kubíček, místopředseda krajského sdružení Strany svobodných občanů.
Kéž by (pokud už musí existovat) byla OpenCard skutečně „open“ – postavená na otevřeném/svobodném softwaru – Praha by pak mohla projekt rozvíjet, nebyla by vázána na konkrétního dodavatele (v budoucnu by mohla zakázku na další rozvoj systému vyhrát jiná-lepší firma). Fungovala by konkurence – a ne monopol, kdy prvotní dodavatel má zakázku přiklepnutou „provždy“ – a jedinou možností změny (jak už to u uzavřeného softwaru bývá) je všechno zahodit a začít znovu (protože původní dodavatel se dobrovolně svého koryta nevzdá).
Autor Cover72 na server DFENS shrnuje aktuální realitu přístupu k výchově dětí v USA. Děti, často i ve velmi nízkém věku, jsou zde kriminalizovány za naprosté banality.
Servery služby Skype analyzují soukromé zprávy, extrahují z nich URL a připojují se na ně. Týká se to i těch, které obsahují přístupové údaje. Microsoft to zdůvodňuje ochranou proti spamu.
V rámci Exile Game Jam vznikla zajímavá věc: simulátor popravy gilotinou. Za pomoci virtuální reality si člověk může prožít pocity těch, kteří se v dobách minulých vzepřeli zákonu.
Britská vláda chce blokovat porno na veřejných přístupových bodech WiFi. Podle premiéra Camerona by se rodiče mohli spolehnout, že jejich děti nemohou přistupovat na „nevhodné“ weby.
Podle policejního komisaře z New Yorku je nyní, po útoku v Bostonu, vhodná chvíle nainstalovat mnohem více bezpečnostních kamer. Soukromí tu podle něj nemá místo.
Ačkoli americká policie disponuje moderními systémy pro rozpoznávání obličejů, podle šéfa bostonské policie tyto technologie při nedávném útoku zcela selhaly. Obličeje obou podezřelých přitom policie k dispozici měla, Tamerlan byl dokonce dříve vyšetřován FBI. Práce na odhalování podezřelých byla velmi náročná, jeden agent shlédl stejný úsek videa čtyřistakrát.
V souvislosti s útokem v Bostonu budou určitě snahy o další „utahování šroubů“ a tedy zpřísňování legislativy. Ovšem asi málokdo ví, že i za cracking (vlamování se do cizího systému) lze v Česku už nyní podle trestního zákoníku jít do vězení až na doživotí – a to v případě, že je spáchán z „teroristických pohnutek“ a v rámci organizované skupiny.
Projekt Tor žádá o pomoc při získávání nových „obfuskovaných mostů“ pro zajištění větší odolnosti vůči zásahům cenzorů (zejména ve státech jako je Čína, Írán nebo Sýrie). Běžné brány sítě Tor jsou totiž zhusta blokovány blacklistem. Je však třeba říct, že ani „utajené“ mosty nemusí vždy fungovat, například starší obfuskační plugin obf2 již čínští cenzoři dokáží detekovat pomocí DPI.
Zajímavá infografika porovnává pravděpodobnost smrti následkem teroristického útoku s jinými příčinami smrti. Oproti teroristovi vás 8x pravděpodobněji zabije policista, ještě spíše se udusíte zvratky nebo utopíte či se zabijete v autě. Vedou samozřejmě ale nemoci srdce a rakovina.
Pražští Svobodní vyzývají ke zrušení projektu OpenCard
Jen na okraj – toto je stanovisko Krajského předsednictva strany Svobodných – stojí za přečtení:
Kéž by (pokud už musí existovat) byla OpenCard skutečně „open“ – postavená na otevřeném/svobodném softwaru – Praha by pak mohla projekt rozvíjet, nebyla by vázána na konkrétního dodavatele (v budoucnu by mohla zakázku na další rozvoj systému vyhrát jiná-lepší firma). Fungovala by konkurence – a ne monopol, kdy prvotní dodavatel má zakázku přiklepnutou „provždy“ – a jedinou možností změny (jak už to u uzavřeného softwaru bývá) je všechno zahodit a začít znovu (protože původní dodavatel se dobrovolně svého koryta nevzdá).