Krajské předsednictvo Svobodných vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby okamžitě ukončil projekt Opencard.
Systém se bohužel už zrealizovat nedá. Je postaven na zcela nevýhodné licenční bázi. Hlavní město Praha nevlastní software potřebný k provozu systému Opencard a platí licenční poplatek za každou evidovanou kartu a to dokonce i za karty zrušené, nevyzvednuté a nepoužívané, kterých je již dnes více než jedna třetina. Z licenční pasti již Prahu žádné dodatky smluv nezachrání. Je to trestuhodné, ale nemá smysl pohřbívat další peníze v projektu, který je v podstatě postaven na podvodu…
Za tři roky provozu systému zvládl Magistrát realizovat pouze čtyři možnosti využití karty. Průkaz do knihovny, tramvajenka, placení parkovného a přístup k aplikaci "Vím, jak řídím". Tato aplikace poskytuje řidičům, kteří spáchali dopravní přestupek na území Prahy, přístup k informaci, že takové řízení probíhá. Pro přístup ke službě s využitím karty je ale potřeba kontaktní čipová karta a počítač vybavený příslušnou čtečkou. Takových karet je však vydáno jen 5000. Ještě horší využití je u placení parkovného, kdy byla karta použita jen v necelých čtyřech tisících případů. Při nákladech na úpravu parkomatů přes 10 milionů korun stálo vybrání jednoho poplatku za parkování Prahu 2500 Kč. Knihovny již své karty pro identifikaci čtenářů používali a zavedení Opencard jim jen zvyšuje administrativu spojenou s přehráváním čtenářského průkazu do nových karet při jejich expiraci. Dopravní podnik dlouho Opencard zavádět nechtěl, protože připravoval vlastní kartovou náhradu papírových tramvajenek, což je vzhledem k počtu jeho registrovaných zákazníků pochopitelnější, než když se o totéž pokouší Praha.
Opět se tedy ukazuje, že jak stát, tak ani obec nemůže být dobrým hospodářem a že by se neměli vměšovat do pole, které je vyhrazeno komerčním subjektům (např. mikroplatební bankovní systémy či slevové karty). Krajské předsednictvo Svobodných proto vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby okamžitě ukončil projekt Opencard, umožnil dosud zúčastněným subjektům vydávat si karty vlastní a starost o "superkartu" nechal na komerčních subjektech s větší, něž jen regionální působností. "Ještě je čas projekt zastavit a městské občanky Opencard zrušit. Projekt nás nestál více než miliardu. Zatím.", říká Jiří Kubíček, místopředseda krajského sdružení Strany svobodných občanů.
Kéž by (pokud už musí existovat) byla OpenCard skutečně „open“ – postavená na otevřeném/svobodném softwaru – Praha by pak mohla projekt rozvíjet, nebyla by vázána na konkrétního dodavatele (v budoucnu by mohla zakázku na další rozvoj systému vyhrát jiná-lepší firma). Fungovala by konkurence – a ne monopol, kdy prvotní dodavatel má zakázku přiklepnutou „provždy“ – a jedinou možností změny (jak už to u uzavřeného softwaru bývá) je všechno zahodit a začít znovu (protože původní dodavatel se dobrovolně svého koryta nevzdá).
Openleaks - tak se jmenuje připravovaný projekt, který připravují lidé nespokojení se současnou podobou serveru WikiLeaks, za nímž dosud stáli. Nový projekt má fungovat pouze jako neutrální technická platforma pro zveřejňování informací. Nebude dokumenty redakčně zpracovávat - o to se budou starat ti, kdo budou informace publikovat.
Národní protidrogový koordinátor a místopředseda vládní protidrogové rady Jindřich Vobořil prosazuje myšlenku večerního (od 18. hodiny) zákazu vstupu mladých lidí do zařízení, kde nalévají alkohol. Tento nápad by podpořil například také šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.
Čínská vláda zablokovala svým občanům přístup k webům BBC, CNN a NRK. Učinila tak 24 hodin před předáváním Nobelovy ceny disidentovi Liou Siao-po (který se ceremoniálu samozřejmě nezúčastní – sedí ve vězení, kam byl odsouzen za „podvratnou činnost“). Čína také na protest zavedla svou vlastní „Konfuciovu cenu míru“.
Karetní společnosti Visa a MasterCard zablokovaly platby kartami (jež vydaly jejich partnerské banky) ve prospěch WikiLeaks. Firma DataCell Switzerland tvrdí, že Visa je pod zjevným politickým tlakem. Zastavení plateb považuje za porušení smlouvy a připravuje okamžité právní kroky proti společnosti Visa.
Vědci analyzovali data z Prahy a zjistili, že po roce 1989 klesl počet případů sexuálního zneužívání nezletilých. Myslí si, že je to způsobeno otevřením pornografického trhu po Sametové revoluci a že by tedy například kreslená dětská pornografie mohla snížit násilí na dětech. Odpůrci výzkumu zase poukazují na to, že se analyzují pouze nahlášená zneužití.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl na základě mezinárodního zatykače zatčen ve Velké Británii – poté, co se dobrovolně dostavil na policejní stanici. Ještě dnes by měl stanout před soudem, kde se bude rozhodovat o jeho vydání do Švédska.
Bílý dům rozeslal státním úřadům zprávu, že by měly federální zaměstnance, kteří nemají řádnou autorizaci, varovat před prohlížením obsahu WikiLeaks. Týká se to nejen prohlížení v pracovní době, ale i ve volném čase a na soukromých počítačích. Zpráva vysvětluje, že zveřejnění utajovaných dokumentů na WikiLeaks nijak neovlivnilo jejich "důvěrný status":
Národní protidrogová centrála podala stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli pořadu „Není droga jako droga“ z cyklu „Ta naše povaha česká“. NPC vadí údajná nevyváženost pořadu a absence obsahové nezávislosti.
Po nedávné zprávě o GSM rušičkách je tu nový záměr americké vlády na další povinné zařízení v autech. Bude to zadní kamera (pro couvání) a povinnost by měla platit částečně od září 2012 (kdy bude muset mít tuto kameru 10 % vyrobených aut), s nástupem plného účinku ve dvou ročních krocích (od září 2014 už takto budou muset být vybaveny všechny vozy).
Pražští Svobodní vyzývají ke zrušení projektu OpenCard
Jen na okraj – toto je stanovisko Krajského předsednictva strany Svobodných – stojí za přečtení:
Kéž by (pokud už musí existovat) byla OpenCard skutečně „open“ – postavená na otevřeném/svobodném softwaru – Praha by pak mohla projekt rozvíjet, nebyla by vázána na konkrétního dodavatele (v budoucnu by mohla zakázku na další rozvoj systému vyhrát jiná-lepší firma). Fungovala by konkurence – a ne monopol, kdy prvotní dodavatel má zakázku přiklepnutou „provždy“ – a jedinou možností změny (jak už to u uzavřeného softwaru bývá) je všechno zahodit a začít znovu (protože původní dodavatel se dobrovolně svého koryta nevzdá).