Krajské předsednictvo Svobodných vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby okamžitě ukončil projekt Opencard.
Systém se bohužel už zrealizovat nedá. Je postaven na zcela nevýhodné licenční bázi. Hlavní město Praha nevlastní software potřebný k provozu systému Opencard a platí licenční poplatek za každou evidovanou kartu a to dokonce i za karty zrušené, nevyzvednuté a nepoužívané, kterých je již dnes více než jedna třetina. Z licenční pasti již Prahu žádné dodatky smluv nezachrání. Je to trestuhodné, ale nemá smysl pohřbívat další peníze v projektu, který je v podstatě postaven na podvodu…
Za tři roky provozu systému zvládl Magistrát realizovat pouze čtyři možnosti využití karty. Průkaz do knihovny, tramvajenka, placení parkovného a přístup k aplikaci "Vím, jak řídím". Tato aplikace poskytuje řidičům, kteří spáchali dopravní přestupek na území Prahy, přístup k informaci, že takové řízení probíhá. Pro přístup ke službě s využitím karty je ale potřeba kontaktní čipová karta a počítač vybavený příslušnou čtečkou. Takových karet je však vydáno jen 5000. Ještě horší využití je u placení parkovného, kdy byla karta použita jen v necelých čtyřech tisících případů. Při nákladech na úpravu parkomatů přes 10 milionů korun stálo vybrání jednoho poplatku za parkování Prahu 2500 Kč. Knihovny již své karty pro identifikaci čtenářů používali a zavedení Opencard jim jen zvyšuje administrativu spojenou s přehráváním čtenářského průkazu do nových karet při jejich expiraci. Dopravní podnik dlouho Opencard zavádět nechtěl, protože připravoval vlastní kartovou náhradu papírových tramvajenek, což je vzhledem k počtu jeho registrovaných zákazníků pochopitelnější, než když se o totéž pokouší Praha.
Opět se tedy ukazuje, že jak stát, tak ani obec nemůže být dobrým hospodářem a že by se neměli vměšovat do pole, které je vyhrazeno komerčním subjektům (např. mikroplatební bankovní systémy či slevové karty). Krajské předsednictvo Svobodných proto vyzývá Magistrát hlavního města Prahy, aby okamžitě ukončil projekt Opencard, umožnil dosud zúčastněným subjektům vydávat si karty vlastní a starost o "superkartu" nechal na komerčních subjektech s větší, něž jen regionální působností. "Ještě je čas projekt zastavit a městské občanky Opencard zrušit. Projekt nás nestál více než miliardu. Zatím.", říká Jiří Kubíček, místopředseda krajského sdružení Strany svobodných občanů.
Kéž by (pokud už musí existovat) byla OpenCard skutečně „open“ – postavená na otevřeném/svobodném softwaru – Praha by pak mohla projekt rozvíjet, nebyla by vázána na konkrétního dodavatele (v budoucnu by mohla zakázku na další rozvoj systému vyhrát jiná-lepší firma). Fungovala by konkurence – a ne monopol, kdy prvotní dodavatel má zakázku přiklepnutou „provždy“ – a jedinou možností změny (jak už to u uzavřeného softwaru bývá) je všechno zahodit a začít znovu (protože původní dodavatel se dobrovolně svého koryta nevzdá).
Australský ISP iiNet se přel s organizací AFACT (obdoba OSY) kvůli tomu, že iiNet nereagoval na dopisy AFACT ohledně porušovatelů autorských práv v jeho síti. AFACT prohrála.
Nejvyšší italský soud znovu nařídil italským ISP blokovat The Pirate Bay. Odůvodněním je, že odkazováním na pirátský obsah se podílel na trestné činnosti. Původní cenzura byla na úrovni podvržených DNS záznamů a tedy snadno překročitelná.
Pražský dopravní podnik chce mít do roku 2014 ve svých 620 autobusech kamery. Celkově zvýší bezpečnost řidiče a cestujících a pomohou při hádkách s revizory.
Žárovkami to skutečně pouze začalo, informuje článek na Aktuálně. Zakázány budou neúsporné sprchové hlavice, neúsporné sprchové kouty a neúsporné vodovodní kohoutky. V plánu je omezení plazmových televizí a od 1. 1. 2010 platí nařízení omezující spotřebu přístrojů ve stand-by na 1 W.
UPDATE: nejedná se o kohoutky bez perlátoru, nýbrž o obyčejné baterie, měly by být nahrazeny termostatickými.
Dvanáctiletá Alexa Gonzalezová se provinila napsáním dvou vět na školní lavici. Učitel dívku nahlásil policii a ta ji zatkla a odvedla v poutech na stanici. K tomuto zločinu došlo na new yorské střední škole (Junior High School 190) minulý týden. Zřejmě se nejedná o ojedinělý případ:
Podle vládního návrhu novely zákona o elektronických komunikacích, který nyní prochází schvalováním v poslanecké sněmovně, získá Bezpečnostní informační služba přístup k provozním a lokalizačním údajům povinně uchovávaným provozovateli komunikačních sítí a poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
Nadace elektronického pohraničí (Electronic Frontier Foundation) spustila zajímavý projekt Panopticlick. Ten uživateli ukazuje, jak moc by byl identifikovatelný, i kdyby si zakázal cookies a nějakým způsobem (Tor, proxy) skryl IP adresu. Podobným způsobem by při vlastnictví dostatečně velké databáze bylo možné například odkrýt identitu návštěvníka, který chvíli surfoval bez Toru, a pak si Tor zapnul. Skript k identifikaci využívá především nainstalované pluginy a User-Agent string prohlížeče. Jakožto linuxák s výstředním prohlížečem a ještě exotičtějšími pluginy jsem byl ohromen. A co vy?
Lidovecký návrh - novela proti sázení na Internetu - prošel 1. čtením. V novela rovněž zavádí postih „až půl milionu korun pro banky, které nezasáhnou proti převodu financí souvisejícím s internetovým sázením“.
Protože se stalo několik případů, kdy někdo ohrožoval dopravní piloty laserem, připravilo České sdružení dopravních pilotů společně s Policií ČR návrh zákona, kterým by byl kromě jiného zakázán prodej některých běžně používaných laserových přístrojů, například ukazovátek, vodováh nebo dálkoměrů. V některých státech již takový zákaz platí.
Brněnský krajský soud nařídil odmontovat z bytového domu kameru, která zabírala společné prostory a byla instalována údajně pro ochranu majetku. Žalobu k soudu podal jeden z nájemníků, kterému vadilo narušování soukromí.
Pražští Svobodní vyzývají ke zrušení projektu OpenCard
Jen na okraj – toto je stanovisko Krajského předsednictva strany Svobodných – stojí za přečtení:
Kéž by (pokud už musí existovat) byla OpenCard skutečně „open“ – postavená na otevřeném/svobodném softwaru – Praha by pak mohla projekt rozvíjet, nebyla by vázána na konkrétního dodavatele (v budoucnu by mohla zakázku na další rozvoj systému vyhrát jiná-lepší firma). Fungovala by konkurence – a ne monopol, kdy prvotní dodavatel má zakázku přiklepnutou „provždy“ – a jedinou možností změny (jak už to u uzavřeného softwaru bývá) je všechno zahodit a začít znovu (protože původní dodavatel se dobrovolně svého koryta nevzdá).