ne, ne :-) „U nás v ústavu“ jsem napsal podle té písničky. Někdy mi přijde, jako by celá ČR byla ústav a my nesvéprávní pacienti… i když zase nechci malovat čerty na zeď, jiné země jsou na tom i hůř – pořád jsme na tom relativně dobře. Např. teď jsem byl v Itálii a aby tam člověka v hotelu pustili na internet (kiosky nebo wifi), tak se musí prokázat pasem/občankou a pěkně si ho zapíší (a není to nějaký výmysl hotelu, mají to ze zákona). Tak jsem byl radši týden offline.
Co se týče mého ústavu (VŠE), tak tam si policie přístup ke studentským mailům vyžádala jen jednou (během mého působení) a dostali to na CD až oproti pěkně orazítkovaným a podepsaným papírům. Takže žádný volný a nekontrolovaný přístup, jako je to u běžných operátorů/ISP.
Začíná platit zákon, který má „vyřešit problém s osobou blízkou“ u řidičů. Bohužel jako vedlejší efekt zavádí několik nelogičností a především efektivně ruší právo nevypovídat.
Ve Velké Británii jsou palné zbraně prakticky zakázány a na nože se vztahuje široká škála omezení. Zločinci proto používají elektrické paralyzéry, které – ač rovněž zakázány – mohou být do země snadno dopravovány obyčejnou poštou.
Australská tajná služba ASIO chce získat právo vlamovat se do cizích počítačů a využívat je pro své účely, například k posílání virů osobám podezřelým z terorismu.
Americký ISP Verizon oznámil konkrétní podobu opatření „šestkrát a dost“. První a druhé varování přijde e-mailem a jako hlasová zpráva. Třetí a čtvrté bude přesměrovávat na web s videem, dokud uživatel nepotvrdí, že varování přijal. Páté a šesté omezí rychlost připojení (buď hned nebo až za 14 dní) na 256 Kb/s na 2-3 dny, případně se může za 35 USD odvolat k arbitrážní asociaci.
Zatímco britská policie používá moderní elektrické zbraně (tasery) a občas zaútočí na nevinné lidi (např. když se spletli a považovali slepeckou hůl za samurajský meč), tamní občany se snaží jejich vláda zcela odzbrojit a nechat na milost či nemilost státu.
16. ledna 2013 od 20:00 proběhne v pražském kině Atlas udílení cen Big Brother Awards za rok 2012. Mezi nominovanými jsou například OSN, Rusko, sKarta nebo Facebook.
Všechny opencard sdílí stejný master symetrický klíč (jaké překvapení) a ten lze pomocí odběrové analýzy z karty extrahovat. O tomto procesu na konferenci 29c3 přednášel Timo Kasper. Můžete si stáhnout záznam přednášky (MPEG-4, 300 MB).
ne, ne :-) „U nás v ústavu“
ne, ne :-) „U nás v ústavu“ jsem napsal podle té písničky. Někdy mi přijde, jako by celá ČR byla ústav a my nesvéprávní pacienti… i když zase nechci malovat čerty na zeď, jiné země jsou na tom i hůř – pořád jsme na tom relativně dobře. Např. teď jsem byl v Itálii a aby tam člověka v hotelu pustili na internet (kiosky nebo wifi), tak se musí prokázat pasem/občankou a pěkně si ho zapíší (a není to nějaký výmysl hotelu, mají to ze zákona). Tak jsem byl radši týden offline.
Co se týče mého ústavu (VŠE), tak tam si policie přístup ke studentským mailům vyžádala jen jednou (během mého působení) a dostali to na CD až oproti pěkně orazítkovaným a podepsaným papírům. Takže žádný volný a nekontrolovaný přístup, jako je to u běžných operátorů/ISP.