100.000 požadavků ročně... Nevím, kolik je u nás aktivních mobilních čísel -- řekněme 13 mil.? Asi víc. Každopádně při tomto čísle vychází pravděpodobnost, že jsem mezi těmi požadavky i já, 1:43. To už je hodně slušná pravděpodobnost. Zákon navíc platí dva roky, čili jsme na ~1:22, že už jsem byl špehován. To už je, jako kdyby si pro mě přišli... (A pravděpodobnost 1:8, že šmírovali někoho z naší rodiny. Při počtu jejích členů mohu takřka s jistotou prohlásit: už nás špehovali. Brr!)
Každopádně je obdivuhodné, že se tímhle problémem aktivně zabývají přímo naši politici (teď ovšem je otázka, jestli kvůli našemu soukromí nebo kvůli ušetřeným penězům našeho rozpočtu). Nicméně to pomáhá ukazovat, kam všude nás EU už dotlačila či v budoucnu může chtít dotlačit. Být rukojmím unie není nic moc...
iDnes píše o problémech, které mohou potkat každého, kdo v Londýně pořizuje fotografie veřejných míst. Fotografující lidé se mohou těšit na sledování, kontrolu paměťové karty (případně i její vymazání) nebo dokonce i zadržení a výslech.
Vydavatelství CPress Media a.s. čelí žalobě za neodstranění diskusních příspěvků na serveru FinExpert.cz. Žalobcem je firma PROLUX Consulting Int. s.r.o., které se nelíbí, jakým způsobem se účastníci diskuse vyjadřovali o její činnosti.
Nad nesmyslností nařízení Evropského parlamentu a rady č. 593/2008, které říká, že obchod přes hranice členských států se řídí právem platným v zemi zákazníka, se pozastavuje Lukáš Jelínek.
Úřad Ústeckého kraje musí zaplatit náklady soudního řízení, které proti němu vedlo sdružení Děti Země kvůli odpírání poskytnutí informace (související s výrokem bývalého hejtmana Šulce). Úřad vydal informaci až po podání žaloby proti němu, přechozí žádost, stejně jako tři příkazy Ministerstva vnitra, úřad ignoroval.
Firma e-Fractal s.r.o., u které si pražský primátor Pavel Bém objednal audit projektu OpenCard, sídlí na stejné adrese jako jedna z kontrolovaných firem, Grand Princ a.s. Může to být jen náhoda, nicméně stín pochybností zůstává...
Poněkud starší zpráva (15. ledna 2009), ale pro informaci, že se o našich problémech píše i jinde: Mark Glaser na MediaShift píše blokaci nevinných technických blogů českým Vodafonem. Jak jinak, než společně s IWF a pod záminkou ochrany před dětskou pornografií.
The New York Times píší o tom, jak americká vláda stále intenzivněji sleduje sociální sítě jako je Facebook, Twitter nebo MySpace. V říjnu např. FBI prohledávala byt muže podezřelého z toho, že přes Twitter organizoval protesty během setkání G-20 v Pittsburghu.
Zástupci Kalifornské univerzity v San Franciscu varovali šest set pacientů, že jejich zdravotní záznamy asi unikly, jelikož jejich doktor podlehl rhybářskému útoku (phishingu). V srpnu obdržel onen nejmenovaný lékař e-mail, který se tvářil, jako že je od IT pracovníků univerzity… Více na The Register.
Definitivně rozhodnuto. Uživatelům Windows v EU se při instalaci zobrazí seznam dvanácti webových prohlížečů řazených dle popularity, přičemž prvních pět jich bude náhodně. Stíhání Microsoftu za zneužití dominantního postavení na trhu bylo zastaveno.
100.000 požadavků ročně...
100.000 požadavků ročně... Nevím, kolik je u nás aktivních mobilních čísel -- řekněme 13 mil.? Asi víc. Každopádně při tomto čísle vychází pravděpodobnost, že jsem mezi těmi požadavky i já, 1:43. To už je hodně slušná pravděpodobnost. Zákon navíc platí dva roky, čili jsme na ~1:22, že už jsem byl špehován. To už je, jako kdyby si pro mě přišli... (A pravděpodobnost 1:8, že šmírovali někoho z naší rodiny. Při počtu jejích členů mohu takřka s jistotou prohlásit: už nás špehovali. Brr!)
Každopádně je obdivuhodné, že se tímhle problémem aktivně zabývají přímo naši politici (teď ovšem je otázka, jestli kvůli našemu soukromí nebo kvůli ušetřeným penězům našeho rozpočtu). Nicméně to pomáhá ukazovat, kam všude nás EU už dotlačila či v budoucnu může chtít dotlačit. Být rukojmím unie není nic moc...