100.000 požadavků ročně... Nevím, kolik je u nás aktivních mobilních čísel -- řekněme 13 mil.? Asi víc. Každopádně při tomto čísle vychází pravděpodobnost, že jsem mezi těmi požadavky i já, 1:43. To už je hodně slušná pravděpodobnost. Zákon navíc platí dva roky, čili jsme na ~1:22, že už jsem byl špehován. To už je, jako kdyby si pro mě přišli... (A pravděpodobnost 1:8, že šmírovali někoho z naší rodiny. Při počtu jejích členů mohu takřka s jistotou prohlásit: už nás špehovali. Brr!)
Každopádně je obdivuhodné, že se tímhle problémem aktivně zabývají přímo naši politici (teď ovšem je otázka, jestli kvůli našemu soukromí nebo kvůli ušetřeným penězům našeho rozpočtu). Nicméně to pomáhá ukazovat, kam všude nás EU už dotlačila či v budoucnu může chtít dotlačit. Být rukojmím unie není nic moc...
Senátoři podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o cenzuře internetu, který má nabýt účinnosti 1.1.2017. Návrh kritizuje zjevné problémy jako zavádění cenzury, nejasné určení kdo, co a jak má vlastně blokovat, i praktickou nesplnitelnost zákona (např. blokaci konkrétních URL na HTTPS).
Po zákonu o vypínání internetu a zákonu o cenzuře internetu tu máme nový trhák, zákon umožňující Vojenskému zpravodajství připojit své zařízení kamkoli do sítě. V zákoně není nijak omezeno co, kam a jak se může připojovat a navíc ISP, kterému něco takového připojili, má povinnost mlčenlivosti. Kam se má ISP odvolat, pokud mu takto připojené zařízení znefunkční síť, začne dělat DDoS apod., když o tom nesmí nikomu říct? (ČPS, Seznam)
V Indii zneplatnili existující bankovky 500 a 1000 INR (v přepočtu 185 a 370 Kč, největší současné bankovky). Občané si mohou vyměnit do konce roku hotovost v poměru 1:1 s limitem 4000 INR (1500 Kč) na člověka. Pokud mají víc, banka jim to pošle na účet. Důvodem je boj s černým trhem.
Na základě zákona 223/2016 Sb. bude 28. říjen prvním dnem, kdy bude zastaven provoz např. elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kW, nemocnic s kapacitou nad 50 lůžek a muzeí, kin a divadel s více než 70 místy. (Fikce. Skoro.)
Některé tiskárny od HP byly známé svým liberálním přístupem k použitému spotřebnímu materiálu, absencí počítadel inkoustu a dalších technik DRM. Nyní ovšem u tiskáren, které mají defaultně povolený síťový update, instaluje firmware, který neoriginální cartridge odmítne.
Update: podle Rootu jde navíc ještě o logickou bombu.
V blogu na AbcLinuxu vyšel návod, jak provozovat TorBrowser bezpčeněji pomocí programů Firejail a Xephyr. Cílem je izolovat WWW prohližeč tak, aby nemohl ohrozit zbytek systému a aby nedocházelo k nežádoucím únikům dat.
Nedávný zákon o kontrolách paliva v topeništích byl nejspíš jen prvním kolečkem salámu, už se to používá jako argument pro vstoupení do domu a zadržení zbraně bez soudu, jen na základě důvodného podezření.
Městský soud v Praze vydal předběžné opatření o odstranění článku o pochybném nabízení dluhopisů firmami DRFG a 2 Crowns Capital. Bohužel jeden už stihl zaindexovat webarchiv, všechnytřijsou v Google cache a ještě k tomu to nějaký zlý člověk nahrál na pastebin.
100.000 požadavků ročně...
100.000 požadavků ročně... Nevím, kolik je u nás aktivních mobilních čísel -- řekněme 13 mil.? Asi víc. Každopádně při tomto čísle vychází pravděpodobnost, že jsem mezi těmi požadavky i já, 1:43. To už je hodně slušná pravděpodobnost. Zákon navíc platí dva roky, čili jsme na ~1:22, že už jsem byl špehován. To už je, jako kdyby si pro mě přišli... (A pravděpodobnost 1:8, že šmírovali někoho z naší rodiny. Při počtu jejích členů mohu takřka s jistotou prohlásit: už nás špehovali. Brr!)
Každopádně je obdivuhodné, že se tímhle problémem aktivně zabývají přímo naši politici (teď ovšem je otázka, jestli kvůli našemu soukromí nebo kvůli ušetřeným penězům našeho rozpočtu). Nicméně to pomáhá ukazovat, kam všude nás EU už dotlačila či v budoucnu může chtít dotlačit. Být rukojmím unie není nic moc...