„Celkové náklady na zavedení a pětiletý provoz systému elektronických kupónů budou menší než osm miliard korun,“ uvedl Hanzelka.“
Výnosy:
„Výnos z eKupónů vzhledem k jejich přenositelnosti bude ale podle odborníků o něco nižší, asi 1,3 miliardy ročně.“
Dodavatel:
„Dodávat elektronické kupóny bude firma Kapsch. V současné době vyhodnocujeme, kolik jich budeme muset objednat, a jednáme s Kapschem také o ceně“
Tak si to shrňme: 1,3 miliardy ročně, to je po pěti letech 6,5 miliardy výnosů. Náklady mají být údajně menší než 8 miliard. Takže teoretická šance, že by tento projekt byl ziskový tu je. To by ovšem náklady musely být o 18,75 % nižší než odhad. Bohužel jak to známe z praxe podobných projektů, skutečné náklady jsou prakticky vždy vyšší než ty odhadované. Odhaduje se totiž méně, aby byl projekt schválen jako výhodný. V tomto případě se nikdo ani neobtěžoval s tím, aby našvindloval nižší odhad – projekt je nevýhodný už ve fázi odhadu.
Dále pak z toho tvrzení „V současné době vyhodnocujeme, kolik jich budeme muset objednat“ vyplývá, že stát ponese riziko za odhad, zatímco podnikatel (Kapsch) pouze dodá počet kusů objednaných státem a tedy riziko za špatný odhad poptávky nenese. Také bych chtěl mít takové podnikání.
Posílání lechtivých fotek [i vlastních] teenagery lze klasifikovat jako šíření dětské pornografie. Nový zákon v některých státech USA kriminalizuje i samotné posílání erotických SMS. Na druhou stranu – místo usvědčení za šíření DP a následného zařazení do celostátního veřejného registru sexuálních deviantů zákon umožní soudit za sexting soudem pro mladistvé.
Na serveru Root.cz dnes vyšel první díl seriálu o GPG (PGP). V tomto článku se seznámíte s obecnými principy asymetrického šifrování a naučíte se, jak si vytvořit svůj pár šifrovacích klíčů.
V příspěvku „Can They Hear Me Now?“ od autorů z
University of Pennsylvania se dočtete o chybě v technologii odposlechů, díky které se jim lze vyhnout. (CALEA)
Ve Velké Británii se budou povinně archivovat všechny telefonní hovory a internetová komunikace, a to po dobu 1 roku. Data se budou ukládat u operátorů, kterým má stát uhradit náklady. Přístup k datům bude mít 653 státních institucí, nebude třeba souhlas soudu (postačí souhlas vysokého policejního důstojníka nebo vysokého úředníka).
Daniel Dočekal píše na Lupě o tom, jaké problémy provázejí implementaci blokování "nelegálních" stránek u operátora Telefónica O2. Fakta jsou taková, že operátor u adres v databázi IWF modifikuje chování DNS a vrací adresy ve své síti.
Středeční zasedánískončilo kompromisem. Je potřeba respektovat právo na soukromí a presumpci neviny a odpojen může občan být jen na základě nestranného řízení. Ale není uvedeno, zda musí být soudní.
„Unikly informace o obsahu tajné mezinárodní dohody ACTA,
což potvrdilo veškeré obavy, že je obsah smlouvy předmětem silné lobby ze strany nahrávacích společností. ACTA se snaží zavést zodpovědnost ISP za obsah přenášený sítí - ISP se tak stanou subjektem, který by měl na požádání vlastníka autorských práv zabránit dalšímu neoprávněnému šíření jeho díla, a to bez soudu (obdoba amerického DMCA). Dále se snaží rozšířit praktiku "třikrát a dost", kdy je údajný porušovatel ("pirát") po třech udáních odpojen od Internetu. Podrobnosti na eff.org.“ informuje Luboš Doležel (Doli) na serveru ABC Linuxu.
„Dnes v 19:00 bude zasedat smírčí výbor Evropského parlamentu ve věci telekomunikačního balíčku a rozhodne o tom, zda bude dodatek 138 (znemožňující odpojování od Internetu bez soudu) nahrazen bastardizovanou verzí na které trvá Rada EU (umožňující odpojování bez soudu). Vyjednavači Evropského parlamentu (Catherine Trautmannová a Alejo Vidal-Quadras) se již dříve Radě EU podřídili. Více viz La Quadrature du Net. Můžete ještě na poslední chvíli kontaktovat příslušné europoslance!“ Informuje xm na serveru ABC Linuxu.
To jsou mi ale
To jsou mi ale počty:
Náklady:
Výnosy:
Dodavatel:
Tak si to shrňme: 1,3 miliardy ročně, to je po pěti letech 6,5 miliardy výnosů. Náklady mají být údajně menší než 8 miliard. Takže teoretická šance, že by tento projekt byl ziskový tu je. To by ovšem náklady musely být o 18,75 % nižší než odhad. Bohužel jak to známe z praxe podobných projektů, skutečné náklady jsou prakticky vždy vyšší než ty odhadované. Odhaduje se totiž méně, aby byl projekt schválen jako výhodný. V tomto případě se nikdo ani neobtěžoval s tím, aby našvindloval nižší odhad – projekt je nevýhodný už ve fázi odhadu.
Dále pak z toho tvrzení „V současné době vyhodnocujeme, kolik jich budeme muset objednat“ vyplývá, že stát ponese riziko za odhad, zatímco podnikatel (Kapsch) pouze dodá počet kusů objednaných státem a tedy riziko za špatný odhad poptávky nenese. Také bych chtěl mít takové podnikání.