„Celkové náklady na zavedení a pětiletý provoz systému elektronických kupónů budou menší než osm miliard korun,“ uvedl Hanzelka.“
Výnosy:
„Výnos z eKupónů vzhledem k jejich přenositelnosti bude ale podle odborníků o něco nižší, asi 1,3 miliardy ročně.“
Dodavatel:
„Dodávat elektronické kupóny bude firma Kapsch. V současné době vyhodnocujeme, kolik jich budeme muset objednat, a jednáme s Kapschem také o ceně“
Tak si to shrňme: 1,3 miliardy ročně, to je po pěti letech 6,5 miliardy výnosů. Náklady mají být údajně menší než 8 miliard. Takže teoretická šance, že by tento projekt byl ziskový tu je. To by ovšem náklady musely být o 18,75 % nižší než odhad. Bohužel jak to známe z praxe podobných projektů, skutečné náklady jsou prakticky vždy vyšší než ty odhadované. Odhaduje se totiž méně, aby byl projekt schválen jako výhodný. V tomto případě se nikdo ani neobtěžoval s tím, aby našvindloval nižší odhad – projekt je nevýhodný už ve fázi odhadu.
Dále pak z toho tvrzení „V současné době vyhodnocujeme, kolik jich budeme muset objednat“ vyplývá, že stát ponese riziko za odhad, zatímco podnikatel (Kapsch) pouze dodá počet kusů objednaných státem a tedy riziko za špatný odhad poptávky nenese. Také bych chtěl mít takové podnikání.
Podle dosavadních zjištění si Telefónica O2 Czech Republic (zřejmě po vzoru někdejšího Eurotelu) zásadním způsobem "přiohýbá" internetové protokoly k obrazu svému. Aktualizace 17.2.2010: Možná je všechno jinak. Podrobnosti dále v textu.
„Francouzský parlament podlehl tlaku jistých zájmových skupin a uzákonil celoplošnou cenzuru internetu. Vláda odmítla všechny námitky opozice a pod záminkou nutnosti chránit děti zákon přijala.“
Poměrně stará zpráva (již od roku 2005, píše Bruce Schneier), ale přesto o tom mnoho občanů neví a na místě bývají nemile překvapeni. Pokud budete chtít jít v Itálii do internetové kavárny nebo se připojit třeba k hotelovému WiFi, budete se muset nejdříve prokázat pasem či občankou a vaše činnost na internetu bude sledována a párována s vaší identitou. Na nějaké „Free WiFi“ tedy můžete zapomenou (leda hackovat).
Íránské úřady zablokují přístup k poštovní službě Gmail, kterou provozuje Google. Íránští obyvatelé prý tuto službu nebudou potřebovat, protože stát brzy zprovozní službu vlastní.
Ve Francii projednávají zákon, který má posílit vnitřní bezpečnost a bezpečnost národnostních menšin. Obsahuje mj. možnost zákazu nočního vycházení dětí do 13 let bez doprovodu, rozšíření možnosti odposlechů a kamerového systému v ulicích. Proti zákonu vystupuje především socialistická opozice.
Evropský parlament chce zrušit bankovní tajemství. Má se tím dosáhnout automatické a povinné výměny informací mezi státy v EU a zamezit tím daňovým únikům.
Nigerijští policisté a vojáci zatýkali náhodně lidi a potom je na ulici popravovali vleže kulkou do zad. Tyto čistky započaly po střetech ozbrojených sil s muslimskými radikály.
Ani ne den po spuštění projektu Červené tlačítko Daniel Dočekal objevil, že se při pokusu o nahlášení stránky odesílají i kusy historie prohlédnutých stránek. Podle výrobce se jednalo o chybu a je již opravena. „Logicky se teď nabízí otázka, jaké "mechanismy ochrany" tam ještě jsou,“, tvrdí Patrick Zandl.
To jsou mi ale
To jsou mi ale počty:
Náklady:
Výnosy:
Dodavatel:
Tak si to shrňme: 1,3 miliardy ročně, to je po pěti letech 6,5 miliardy výnosů. Náklady mají být údajně menší než 8 miliard. Takže teoretická šance, že by tento projekt byl ziskový tu je. To by ovšem náklady musely být o 18,75 % nižší než odhad. Bohužel jak to známe z praxe podobných projektů, skutečné náklady jsou prakticky vždy vyšší než ty odhadované. Odhaduje se totiž méně, aby byl projekt schválen jako výhodný. V tomto případě se nikdo ani neobtěžoval s tím, aby našvindloval nižší odhad – projekt je nevýhodný už ve fázi odhadu.
Dále pak z toho tvrzení „V současné době vyhodnocujeme, kolik jich budeme muset objednat“ vyplývá, že stát ponese riziko za odhad, zatímco podnikatel (Kapsch) pouze dodá počet kusů objednaných státem a tedy riziko za špatný odhad poptávky nenese. Také bych chtěl mít takové podnikání.