Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Posílání lechtivých fotek [i vlastních] teenagery lze klasifikovat jako šíření dětské pornografie. Nový zákon v některých státech USA kriminalizuje i samotné posílání erotických SMS. Na druhou stranu – místo usvědčení za šíření DP a následného zařazení do celostátního veřejného registru sexuálních deviantů zákon umožní soudit za sexting soudem pro mladistvé.
Na serveru Root.cz dnes vyšel první díl seriálu o GPG (PGP). V tomto článku se seznámíte s obecnými principy asymetrického šifrování a naučíte se, jak si vytvořit svůj pár šifrovacích klíčů.
V příspěvku „Can They Hear Me Now?“ od autorů z
University of Pennsylvania se dočtete o chybě v technologii odposlechů, díky které se jim lze vyhnout. (CALEA)
Ve Velké Británii se budou povinně archivovat všechny telefonní hovory a internetová komunikace, a to po dobu 1 roku. Data se budou ukládat u operátorů, kterým má stát uhradit náklady. Přístup k datům bude mít 653 státních institucí, nebude třeba souhlas soudu (postačí souhlas vysokého policejního důstojníka nebo vysokého úředníka).
Daniel Dočekal píše na Lupě o tom, jaké problémy provázejí implementaci blokování "nelegálních" stránek u operátora Telefónica O2. Fakta jsou taková, že operátor u adres v databázi IWF modifikuje chování DNS a vrací adresy ve své síti.
Středeční zasedánískončilo kompromisem. Je potřeba respektovat právo na soukromí a presumpci neviny a odpojen může občan být jen na základě nestranného řízení. Ale není uvedeno, zda musí být soudní.
„Unikly informace o obsahu tajné mezinárodní dohody ACTA,
což potvrdilo veškeré obavy, že je obsah smlouvy předmětem silné lobby ze strany nahrávacích společností. ACTA se snaží zavést zodpovědnost ISP za obsah přenášený sítí - ISP se tak stanou subjektem, který by měl na požádání vlastníka autorských práv zabránit dalšímu neoprávněnému šíření jeho díla, a to bez soudu (obdoba amerického DMCA). Dále se snaží rozšířit praktiku "třikrát a dost", kdy je údajný porušovatel ("pirát") po třech udáních odpojen od Internetu. Podrobnosti na eff.org.“ informuje Luboš Doležel (Doli) na serveru ABC Linuxu.
„Dnes v 19:00 bude zasedat smírčí výbor Evropského parlamentu ve věci telekomunikačního balíčku a rozhodne o tom, zda bude dodatek 138 (znemožňující odpojování od Internetu bez soudu) nahrazen bastardizovanou verzí na které trvá Rada EU (umožňující odpojování bez soudu). Vyjednavači Evropského parlamentu (Catherine Trautmannová a Alejo Vidal-Quadras) se již dříve Radě EU podřídili. Více viz La Quadrature du Net. Můžete ještě na poslední chvíli kontaktovat příslušné europoslance!“ Informuje xm na serveru ABC Linuxu.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.