Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Vláda podpořila ministerský návrh zákona o prekursorech drog. Nově upravuje nakládání s látkami, které budou (nově jen vládním nařízením, oproti dosavadnímu uvádění v zákoně) považovány za prekursory drog a tzv. výchozí a pomocné látky. Omezit přístup se nově plánuje zejména k červenému fosforu, gama-butyrolaktonu a 1,4-butandiolu.
Nový britský tiskový zákon může vystavit bloggery a provozovatele webů vysokým pokutám, které dostanou, pokud se nezaregistrují u tiskového regulátora. Podle zákona budou pod regulaci spadat weby, které mají "redakční charakter" (tj. někdo zodpovídá za publikování), kromě vědeckých, studentských a neziskových komunitních médií.
Ačkoli se může zdát, že solární energie má v EU zelenou, týká se to jen solárních panelů od „těch správných výrobců“. Pokud si objednáte panely např. z Číny, může vám EU dodatečně vyměřit clo (tzv. retroaktivní). Pokud se tak stane, musíte do 7 dnů uhradit „celní dluh“. Aby tento penězovod mohl fungovat, jsou obchodníci nuceni nahlašovat Celní správě, komu zboží prodali a uvádět i přesné údaje o zboží – modely a výrobní čísla. O problému informují jednotliví prodejci, např.
Soudkyně Susan Illston zakázala americké vládě používat tzv. „národní bezpečnostní dopisy“, kterými bezpečnostní složky získávaly informace od různých subjektů a které téměř vždy (cca 97 % ze zhruba 200 000 dopisů) obsahovaly uložení široké povinnosti mlčenlivosti. Podle soudkyně jde o nepřípustný zásah do svobody projevu. Účinnost rozsudku byla odložena o 90 dní, vláda se proti němu může odvolat.
Soudce v americkém Ohiu nařídil obci Elmwood Place zastavit používání kamer pro záznam řidičů překračujících povolenou rychlost. Počet zachycených přestupků za první měsíc provozu třikrát převýšil počet obyvatel obce. Podle soudce toto využívání kamer porušuje ústavní právo na spravedlivý proces.
Od vývojáře Indie hry Unknown Worlds si někdo koupil spoustu licencí pomocí kradených kreditek. Na poplatcích za následný chargeback prodělal 30000 dolarů.
Evropský parlament bude hlasovat o Zprávě o eliminaci genderových stereotypů. Pirátský poslanec Christian Engström upozornil na to, že zpráva vyzývá ke konkrétním krokům navazujícím na rezoluci z roku 1997, která navrhuje mj. zakázat všechny formy pornografie ve sdělovacích prostředcích. Podle této rezoluce mají být zapojeni do akce i všichni poskytovatelé internetového připojení.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.