Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Začíná platit zákon, který má „vyřešit problém s osobou blízkou“ u řidičů. Bohužel jako vedlejší efekt zavádí několik nelogičností a především efektivně ruší právo nevypovídat.
Ve Velké Británii jsou palné zbraně prakticky zakázány a na nože se vztahuje široká škála omezení. Zločinci proto používají elektrické paralyzéry, které – ač rovněž zakázány – mohou být do země snadno dopravovány obyčejnou poštou.
Australská tajná služba ASIO chce získat právo vlamovat se do cizích počítačů a využívat je pro své účely, například k posílání virů osobám podezřelým z terorismu.
Americký ISP Verizon oznámil konkrétní podobu opatření „šestkrát a dost“. První a druhé varování přijde e-mailem a jako hlasová zpráva. Třetí a čtvrté bude přesměrovávat na web s videem, dokud uživatel nepotvrdí, že varování přijal. Páté a šesté omezí rychlost připojení (buď hned nebo až za 14 dní) na 256 Kb/s na 2-3 dny, případně se může za 35 USD odvolat k arbitrážní asociaci.
Zatímco britská policie používá moderní elektrické zbraně (tasery) a občas zaútočí na nevinné lidi (např. když se spletli a považovali slepeckou hůl za samurajský meč), tamní občany se snaží jejich vláda zcela odzbrojit a nechat na milost či nemilost státu.
16. ledna 2013 od 20:00 proběhne v pražském kině Atlas udílení cen Big Brother Awards za rok 2012. Mezi nominovanými jsou například OSN, Rusko, sKarta nebo Facebook.
Všechny opencard sdílí stejný master symetrický klíč (jaké překvapení) a ten lze pomocí odběrové analýzy z karty extrahovat. O tomto procesu na konferenci 29c3 přednášel Timo Kasper. Můžete si stáhnout záznam přednášky (MPEG-4, 300 MB).
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.