Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
V Německu odsoudili jednoho uživatele, který v síti podobné Toru dělal obdobu exit node. Přeposlal totiž zašifrovanou písničku (sám nemohl technicky vědět, co se v paketu skrývá).
Sohrab Ahmari se zamýšlí nad současným vývojem na amerických univerzitách. Podle něj se stávají čím dál autoritativnější, a místo aby byly kolébkou svobody projevu, stávají se jejím hrobem. Utápějí se v boji proti politicky nekorektnímu vyjadřování, údajnému sexismu, resp. obecně nekonformní mluvě.
Na serveru Novinky.cz, a patřící vydavateli deníku Právo (!), se objevil článek o tom, jak si Češi sami víceméně dobrovolně ukrajují ze svobod, které získali po pádu komunistického režimu.
Britský premiér David Cameron připravil nový předpis, který nařídí povinnou instalaci filtru pro přístup k pornografii na počítači. Při nákupu počítače nebo uzavírání smlouvy s ISP bude muset každý odpovědět, zda má děti – a pokud odpoví „ano“, bude mu do počítače nainstalován filtr blokující přístup k pornografii.
Australská vláda oznámila, že nebude zavedena povinná cenzura Internetu. Nicméně to neznamená, že by byl podobným věcem nadobro konec. Už nyní velcí ISP provádějí „dobrovolnou“ filtraci, nyní bude policie „asistovat“ i těm menším.
Článek na EFF se zabývá tématikou firem vyvíjejících a prodávajících zero-day exploity. Firma VUPEN tvrdí, že má funkční 0-day na všechny rozšířené webové prohlížeče, Word, Adobe Reader, iOS a Android; exploit na Chromium demonstrovala. Cena exploitu se pohybuje v řádu 100.000 USD.
V USA se používají elektronické přístroje umožňující volit bez použití volebních lístků. Jak se ale ukázalo, kvůli chybné kalibraci dotykového displeje zasahovala u některých přístrojů detekční oblast pro Obamu až do zobrazeného tlačítka pro Romneyho. Nancy z Topeky ve státě Kansas (jejíž manžel se s problémem setkal) se obává, že pokud si voliči problému nevšimli, mohl být jejich hlas zmanipulován, a že mohlo jít dokonce o záměr.
V Rusku vstoupil v účinnost zákon, kterým úřady mohou i bez souhlasu soudu nařizovat blokaci přístupu k určitým webům. Blokační seznam bude spravovat úřad Roskomnadzor. Podle průzkumu podporuje tuto cenzuru 62 % dotazovaných Rusů, jen 16 % s ní nesouhlasí.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.