Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Zatímco americký republikánský poslanec Darrell Issa navrhl Listinu internetových práv, jeho stranický kolega a senátor Rand Paul (syn Rona Paula) připravil již přímo legislativní návrh Listiny práv cestujících. Zahrnuje například právo odmítnout RTG skenování, právo rodičů na přítomnost při kontrole dětí nebo právo zvolit opětovné použití detektoru namísto tělesné prohlídky.
Zaplatíte si připojení k Internetu (dokonce předem, takže ISP nemusí mít strach, že mu utečete bez placení), ale pak zjistíte, že máte přístup jen k podmnožině Internetu, protože poskytovatel blokuje vaši komunikaci s některými servery, které se mu nelíbí (včetně např. administračního rozhraní nějaké služby, které potřebujete pro svoji práci). A když si stěžujete, poskytovatel podmiňuje zrušení cenzury tím, že mu poskytnete svoje osobní údaje (pravděpodobně proto, aby vás mohl lépe spamovat a vnucovat vám dražší služby). Absurdní?
V New Yorku se během funkčního období starosty Bloomberga masivně rozšířila svévolná policejní perlustrace lidí (aniž by byli z něčeho podezřelí), zejména příslušníků některých skupin obyvatelstva. New York Civil Liberties Union připravila aplikaci pro mobilní zařízení, která umožňuje svědkům takového chování toto snadno natočit a odeslat NYCLU.
Nadim Kobeissi, tvůrce šifrovaného chatu Cryptocat, byl při vstupu do USA zajištěn a vyslýchán. Vyslýchající se zajímal o způsob šifrování komunikace a odolnost vůči cenzuře.
Nový zákon zakazuje ve Venezuele prodej palných zbraní a střeliva do soukromých rukou. Argumentem pro toto opatření je vysoký počet spáchaných vražd (18 000 ročně).
Po Polsku se k odpůrcům dohody ACTA přidalo i Nizozemí – tamní parlament dohodu odmítl a navíc přijal opatření, které brání vládě kdykoliv v budoucnu přijmout podobnou smlouvu. Píše RT.com, Root.cz, AbcLinuxu.cz.
Licenční podmínky systému Windows 8 oproti předchozí verzi téhož systému omezily práva uživatelů. Například je vyloučeno domáhat se (v USA) svých práv hromadnou žalobou.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že zápis z porady metodiků finančního ředitelství je dokumentem, který je úřad povinen na žádost poskytnout. NSS zrušil jak zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze, tak rozhodnutí Ministerstva financí ČR a Finančního ředitelství v Ostravě.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.