Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Podle aktuálních zjištění ACLU jen malá část bezpečnostních složek žádá o souhlas soudu se sledováním mobilních telefonů. Drtivá většina sleduje mobily bez tohoto souhlasu. Na druhou stranu existuje nemálo agentur (více než těch, které mají soudní souhlas), které mobily nesledují vůbec.
The New York Times publikoval Tréninkový manuál pro sledování mobilů, který získala ACLU. Může samozřejmě posloužit i pro porozumění tomu, co všechno lze skrze mobilní telefon o jeho uživateli zjistit.
Americký soud rozhodl, že lze žalovat USA za neoprávněné prohledávání na hranicích. Rozhodl na základě žaloby podané ACLU jménem Davida Maurice House, vědce z MIT, který byl kvůli svým vazbám na Bradley Manning Support Network zadržen na hranicích a byly mu zabaveny a prohledány elektronické přístroje.
Město Boston bylo odsouzeno k zaplacení odškodného ve výši 170 tisíc USD muži, který byl zatčen a uvězněn za to, že natáčel policejní zásah. Podle soudu bylo takové natáčení v souladu s Prvním dodatkem ústavy USA.
Britský student napsal na Twitter poté, co na hřišti zkolaboval jeden fotbalista: „LOL. Fu*k Muamba. He's dead!!!“. Teď půjde do vězení za podněcování rasové nenávisti.
Zhruba 20 000 žáků ve městě Vitória da Conquista bude nosit zvláštní trička vybavené mikročipy, které umožní sledování dětí. Čipy vydrží praní i žehlení. Údajně má jít o ochranu před záškoláctvím. Místní vláda investovala do sledovacího systému 700 000 USD. Více na: BBC News a Deník.cz.
Nová japonská technologie pro bezpečnostní kamery dokáže rozpoznávat obličeje v reálném čase, a to rychlostí až 36 milionů obličejů za sekundu. Kdokoli, kdo před takovou kamerou kdy projde, je (za předpokladu splnění technických podmínek) zaindexován pro pozdější vyhledávání.
V rámci vrcholící kampaně před prezidentskými volbami a v reakci na události posledních dnů, navrhl francouzský prezident Sarkozy, aby se za prohlížení webů s „teroristickým obsahem“ zavíralo do vězení. „Neříkejte mi, že to nejde. Co jde u těch (webů) pro pedofily, mělo by jít i u těch pro ty, kdo se cvičí na terorismus a pro jejich podporovatele“, dodal Sarkozy.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.