Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Federální odvolací soud v USA rozhodl, že obžalovaný nesmí být nucen k rozšifrování dat na disku, jelikož to odporuje pátému dodatku Ústavy (konkrétně právu nevypovídat). Zdroj: Electronic Frontier Foundation a AbcLinuxu.cz. Na druhou stranu, ale v jiném podobném případě bylo odvolání zamítnuto a dotyčné bylo nařízeno disk dešifrovat.
Polsko definitivně odmítlo ratifikovat smlouvu ACTA. A některé další země alespoň pozastavily ratifikaci: Česko, Slovensko, Polsko, Lotyško, Litva, Bulharsko, Německo a Nizozemí. Polský premiér Donald Tusk prohlásil:
Podpis dohody byl chybou. Nikdo není rád, když musí změnit názor. Ale hříchem je zůstat v omylu a nezměnit názor, když k tomu existují jasné důvody.
Díky polskému odmítnutí nebude smlouva platit na území EU. Ostatní země ji mohou přijmout, ale bude platit jen u nich.
V Kanadě se bude hlasovat o schválení zákona, podle kterého by ISP měli povinnost logovat historii navštívených webových stránek. Píše AbcLinuxu. Záminkou k utahování šroubů je – jako obvykle – boj s dětskou pornografií. Policie by měla přístup k historii prohlížení webu libovolného občana a nepotřebovala by k tomu ani schválení soudem.
V Íránu zablokovali šifrovaný provoz. Tím odřízli i uživatele Toru. Vývojáři se snaží omezení obejít pomocí tunelu, který vede přes zdánlivě nešifrované HTTP.
Knihovnice v knihovně v americkém Seattlu odmítla vykázat muže, který si na jednom z počítačů knihovny prohlížel porno. Podle mluvčí knihovny nelze cenzurovat přístup k informacím (přestože Nejvyšší soud USA již dříve takový postup nařídil) - porušovalo by to První dodatek Ústavy USA.
Skupině zakladatelů The Pirate Bay bylo zamítnuto odvolání proti rozsudku, který je odsuzuje k trestu odnětí svobody. Soud dle slov odsouzených neměl zájem rozebírat technické detaily fungování své doby největšího BitTorrent trackeru na světě. Píše AbcLinuxu.cz a TorrentFreak.
Nejen ve Velké Británii se můžete dostat do vězení za to, že odmítnete dešifrovat svůj disk (nebo třeba zapomenete heslo). Tentokrát americký soudce Robert Blackburn požaduje po obžalované, aby vydala šifrovací klíč ke svému disku, jinak to bude považovat za pohrdání soudem.
Ramona Fricosu je obviněna z hypotečního podvodu a FBI u ní našla notebook při razii v jejím domě, který žena sdílí se svou matkou a dětmi.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.