Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
V USA hladce prošel (93 % pro) senátem zákon, který umožňuje osoby podezřelé z terorizmu neomezeně zadržovat a provádět na nich „pokročilé výslechové metody“. Čeká se, zda jej Barack Obama vetuje.
Zjistilo se, že ve sto milionech chytrých telefonů převážně v USA měli operátoři nainstalovaný rootkit, který mimo jiné zaznamenával stisknuté klávesy: 1234
V Thajsku hrozí trest 3 až 15 let vězení každému, kdo by kliknutím na „Líbí se mi“ na Facebooku nebo podobným způsobem vyjádřil podporu textům nebo obrázkům, které obsahují „nelichotivá“ vyjádření o monarchii. Až pětiletý trest pak hrozí každému, kdo by šířil informace ohrožující bezpečnost země či „mír a svornost nebo dobrou morálku lidí“.
Evropská komise vydala nová pravidla pro používání bezpečnostních skenerů na letištích. Používání tělesných skenerů na bázi rentgenového záření je těmito předpisy zakázáno, jiné skenery lze za určitých podmínek používat.
Na konferenci MalCon v indické Bombaji předvede rakouský vývojář a bezpečnostní analytik Peter Kleissner, jak lze prolomit „bezpečný boot“ v systému Microsoft Windows 8. Kleissner již dříve vyvinul bootkit, kterým lze získat plnou kontrolu nad počítačem se staršími verzemi Windows (XP až 7).
Nejen ČR má problémy s nepotřebnými vakcínami. Obamova vláda protlačila nákup 1,7 mil. dávek experimentální vakcíny proti pravým neštovicím za cenu 443 mil. USD, tedy 255 USD za jednu dávku. Přitom není pravděpodobné, že by se virus ze dvou míst na světě, kde je uchováván, dostal do terénu. Navíc běžná vakcína, která působí i pokud se podá do 4 dnů po kontaktu s virem, stojí jen 3 USD za dávku.
Na Slovensku schválili zákon podobný naší „honbě za osobou blízkou“. Držitel vozidla bude povinen zabezpečit, aby při používání vozidla byly dodržovány rozličné dopravní předpisy.
Mladý muž v Kalifornii zjistil, že jeho vůz byl sledován pomocí GPS. Na svém autě nalezl v nedávné době hned dvě sledovací zařízení, která odesílala informace o jeho poloze.
Podobný případ se stal již v minulosti. Zřejmě se teď jedná o běžnou praxi v USA a zveřejněných případů bude přibývat. Prodejci GPS přiznali, že federálové od nich koupili tisíce sledovacích zařízení.
iHNED.cz píše o novém způsobu výkladu autorského zákona, který chce prosadit Integram: „Správce autorských práv Intergram chce poplatky za autorádia ve služebních vozech. Soukromé účely se podle něj vztahují jen na vlastníka radia. Pokud radio v autě poslouchá zaměstnanec na služební cestě, pak se prý jedná o veřejnou produkci.“
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.