Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Vyučující ve školách a mateřských školkách v Británii zaznamenávají, když se dítě homofobně nebo rasisticky vyjádří. Složka pak může s dítětem putovat na vyšší školy nebo i do jeho budoucího zaměstnání.
O podivných podmínkách v licenci k PlayStationu od Sony píše Lupa. Z licence například vyplývá, že nemáte právo na hromadnou žalobu Sony, kteréžto ustanovení je v ČR zřejmě neplatné.
V americké Atlantě bylo spuštěno nové kamerové monitorovací centrum. Aktuálně je do centra připojeno více než 100 veřejných i soukromých kamer. „To je ale jen začátek“ a Atlanta plánuje dostat se na úroveň, jakou má New York nebo Chicago.
New York Civil Liberties Union vede soudní spor s ministerstvem práce, které (údajně kvůli špatně vyplněnému výkazu práce) propustilo svého zaměstnance Michaela Cunninghama poté, co do jeho auta nainstalovalo sledovací přístroj s GPS. Vrchní státní soud již dříve v jiném případu rozhodl, že k instalaci takového zařízení je třeba soudní příkaz (tento případ nyní míří k Nejvyššímu soudu USA).
Barcelonská radnice zakázala prodej odznáčků se symboly stinných stránek města. Jsou na nich vyobrazeny krádeže, prostituce, alkohol, policejní násilí a podobně. Prodejci navíc musí vysvětlit, proč do nabídky tyto předměty zařadili.
Český stát bude nově evidovat podrobné neanonymizovné informace o zdravotním stavu každého člověka, ale i informace související (např. sociální situace nebo rodinná anamnéza). Je to obsaženo ve schvalovaném návrhu zákona o zdravotních službách.
Poslanci v úterý přehlasovali Senát a prosadili zákon, který zavádí (zřejmě protiústavní) odpovědnost osob za přestupky nebo trestné činy, u kterých není prokázáno, že je daná osoba skutečně spáchala. Porušení principu presumpce neviny se zatím týká jen provozovatelů motorových vozidel.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.