Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Podle rozhovoru na Aktuálně připravuje firma Saab Velkého bratra pro pražské metro. Systém bude např. rozpoznávat obličeje a logovat trasu cestujícího. „Až bude systém hotov, automaticky dispečerovi nahlásí divné chování. Dá se totiž naprogramovat, jak se standardní cestující chová.“
Chytří lidé objevili způsob, jak číst a zapisovat do tzv. Plzeňské karty. Stačí k tomu smartphone se Symbianem a NFC. Například jízdné pro plzeňskou MHD je v kartě uloženo bez jakéhokoli zabezpečení, podepsání atd. a lze jím tak snadno manipulovat.
Třetí kolo soudu s Vladimírem Stworou, který je popotahován za publikaci cizího článku zpochybňujícího např. počet obětí holocaustu, proběhne 5.5.2011 ve 12:30 u Okresního soudu pro Praha Západ.
Žádné chytré mobily ani iPady v okruhu několika set metrů od stadionů – to požaduje návrh zákona pro Letní olympijské hry 2012 v Londýně. Na pozoru by se měli mít i internetoví inzerenti, kteří můžou tento zákon porušit nevědomky. Zákon údajně nemá sloužit ke kriminalizaci občanů, ale k omezení společností, které by chtěly mobily a tablety použít k reklamě (za kterou nezaplatily).
Trochu starší článek na H Security popisuje disk s hardwarovým „šifrováním“, které se ukázalo být prostým XORem s 512B klíčem. Ponaučení? Nevěřte uzavřeným šifrovacím technologiím, pokud k tomu nemáte opravdu dobrý důvod…
„Do dotazníku si každý může napsat, co chce, nikdo to neověřuje. Není záruka pravdivosti údajů. Do sčítání by měly vstoupit další státní orgány, třeba policie, která by měla mít možnost vejít do domů a zjistit tam skutečné poměry,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Křeček a komentuje František Matějka.
Francouzská vláda navrhuje, aby poskytovatelé internetových služeb museli vydávat úřadům na požádání veškeré osobní údaje uživatelů, a to včetně přihlašovacích hesel.
Autor známého komiksu xkcd, Randall Munroe, byl během návštěvy letošního pražského meetingu IETF zadržen českou policií. Publikací xkcd 29 se měl totiž dopustit trestného činu Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, za který mu hrozí až tři roky vězení. Za stejný čin je stíhán také například Vladimír Stwora, jehož případ od začátku sledujeme.
Projekt Tor, který slouží k ochraně soukromí uživatelů Internetu, byl letos oceněn na Free Software Awards 2010 – získal Cenu za společenský přínos.
Píše Root.cz.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.