Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Průzkum zjišťující názory uživatelů na nejen internetovou bezpečnost odhalil, že 61 % obyvatel USA si přeje, aby prezident mohl v případě organizovaného útoku „vypnout“ části Internetu. AbcLinuxu
CERD spustil petici za registr pedofilů (včetně aktuální polohy oznamované GPS+GSM náramkem) a 17. listopadu chce provizorní registr obsahující fotografii + adresu spustit. Protože v ČR je shromažďování takovýchto informací nelegální (zatím), bude prý registr poskytovat ze zahraničí.
Marek Minárik, zakladatel a ředitel české biotechnologické společnosti Genomac, odpovídal na dotazy čtenářů ohledně čipování dětí. On sám uvažuje, že nechá své děti očipovat.
Zuzana Baudyšová se v on-line rozhovoru vyjádřila, že „se domnívá, že je lépe dítě načipovat, než o něj přijít“. Policejní psycholožka Ludmila Čírtková s tím nesouhlasí - podle ní by zločinec dítě hned zmrzačil, jen aby odstranil čip.
Julian Assange, zakladatel serveru WikiLeaks, požádal 18. srpna 2010 švédské úřady o povolení k pobytu, aby byl pod plnou ochranou švédských zákonů na ochranu svobody projevu. Jeho žádost byla z neznámých důvodů zamítnuta. Spekuluje se o souvislosti s obviněním ze znásilnění dvou žen, jehož prošetřování dosud neskončilo.
Chytrý Němec prodává výrobky s názvem Heatball (Google překladač), což jsou topidla o výkonu 100 nebo 75 W určená pro montáž do patice E27 nebo E40. Jako vedlejší produkt při provozu vzniká světlo.
Věděli jste, že reklama na Slovensku nesmí obsahovat cizojazyčné texty, a pokud už je obsahuje, musí být uvedena i slovenská verze? Nitrianske noviny uveřejnily inzerát v maďarštině a teď musí zaplatit pokutu 1500 € (asi 37 000 Kč).
Ve francouzském městě Nice bude od 1. listopadu spuštěno využívání kamerového systému pro ukládání pokut za nesprávné parkování. Zatím se bude jednat jen o tři ulice, s expanzí systému kamer lze očekávat rozšíření i do dalších částí města.
Dvacetiletý kalifornský student našel na svém autě tajné sledovací GPS zařízení. Jeho kamarád fotografie štěnice zveřejnil na webu. Následně si pro studenta došla šestice agentů FBI a policistů s tím, že chtějí nalezené zařízení zpět.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.