Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
EU svými regulacemi nařídila snížení cen hovorů z a do zahraničí o 73 %. Telefonní operátoři s tím nesouhlasili a soudili se, soud ovšem rozhodl, že EU má na „zlepšení fungování trhu“ právo. Jak operátoři nahradí snížené příjmy z roamingu sice není oficiálně známo, ale všichni asi tušíme…
Americké úřady vnímají prodej chatovací služby ICQ ruské firmě Digital Sky jako hrozbu pro vnitřní bezpečnost USA. Američané jsou přesvědčeni, že ICQ používá řada zločinců a přístup (odposlech, sledování) k serverům této služby bude Američanům chybět. Píše Prime Time Russia a odkazuje Slashdot.
V Británii testují systém, ve kterém kamera sejme autu registrační značku a pak už ho sleduje celou trasu satelit. Řidiči a řidičky totiž překročí maximální povolenou rychlost jakmile vyjedou z měřeného úseku, píše iDNES.
Tam Harbert: i když se o tom oficiálně nemluví, monitoring a dohled se stávají větší součástí práce IT specialistů. Autor předává v tomto směru zkušenosti pracovníků některých firem. V závěru článku jsou uvedena některá pravidla, jejichž dodržování by mělo napomoci k tomu, aby monitoring probíhal správně. (informuje Crypto-World)
V americkém Senátu se projednává návrh zákona, kterým by prezident USA získal právo „omezit nebo úplně uzavřít“ Internet ve Spojených státech. Současně by měla vzniknout nová instituce pro dozor nad Internetem.
Na Lupě vyšel článek o cenzuře Internetu mobilními operátory. Mimo jiné zmiňuje stanovisko U:fona, jediného necenzurujícího mobilního (leč CDMA) operátora v Česku a na Slovensku.
Jako low cost operátor neinvestujeme prostředky do nástrojů, které nejsou dostatečně prověřené v čase. Ale vývoj v této věci sledujeme a jakmile budeme přesvědčeni, že výhody systému převáží nad potenciálními nedostatky, budeme o jeho nasazení uvažovat.
Po čtyřech letech vyšel další díl „časopisu“ Prielom #25. Jedna kapitola je věnována ochraně serverů – šifrování disků už nestačí a zde vám poradí, jak se proti útočníkům bránit smazáním operační paměti při detekování útoku.
Vyšetřovatelé Pentagonu hledají Juliana Assangeho, zakladatele serveru WikiLeaks. Činí tak proto, aby zabránili zveřejnění množství tajných zpráv, které by mohly USA zkompromitovat, a kvůli zveřejnění videa, kde američtí vojáci vraždí irácké civilisty. Materiály údajně poskytl serveru WikiLeaks voják Bradley Manning, který byl zatčen minulý týden.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.