Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Ladar Levison poskytl rozhovor o tom, jak americká vláda zničila jeho podnikání a napadla soukromí jeho zákazníků. Společnost Lavabit poskytovala šifrovaný e-mail 410 000 lidem včetně Edwarda Snowdena a její prioritou byla důvěrnost komunikace.
Nedobrovolné sprchy se dočkali lidé protestující proti dohodě TTIP v Bruselu. Policie proti nim použila vodní děla a zajala 281 protestujících. Píše Cory Doctorow.
TTIP je pohrobkem dohody ACTA, jejíž ratifikaci se v roce 2012 po masivních protestech podařilo zastavit.
Edwarda Snowden by měl promluvit před německými zákonodárci a svědčit ohledně amerického programu masivního sledování a odposlouchávání, které bylo namířeno proti mnoha zemím světa včetně těch oficiálně spřátelených.
Má se tak stát navzdory vládě, která se obává, že by jeho vyslechnutí mohlo poškodit vztahy s USA.
Předběžně navržené datum je 3. července. Zatím ale není jasné, zda bude Edwarda Snowden přítomen osobně nebo přes videokonferenci. Při osobní účasti hrozí jeho zatčení a předání do USA.
V Japonském Kawasaki byl včera zatčen 27letý muž za držení zbraní vytištěných na 3D tiskárně. Yoshitomo Imura pracující na univerzitě se k jejich vytištění přiznal, prý ale nevěděl, že dělá něco nelegálního.
V jeho domě byla nalezena 3D tiskárna a několik vytištěných zbraní, ale žádná munice.
Yoshitomo na sebe upozornil tím, že na Twitteru kritizoval přísné zákony omezující držení zbraní a tím, že uveřejnil video, na kterém předváděl střelbu (slepými náboji).
Jedná se o první případ takového zadržení v Japonsku.
V zimě jsme vás informovali o backdooru v SOHO routerech - na portu 32764 poslouchal jakýsi shell, kterému šlo posílat příkazy. Po odhalení byla vydána aktualizace firmware, kde byl tento backdoor odstraněn. Ukázalo se ale, že jen na oko - pokud routeru pošlete paket s „magickou“ hodnotou, backdoor se znovu aktivuje.
V souvislosti s chybou TLS heartbeat read overrun v šifrovací knihovně OpenSSL (OpenSSL, Debian, Ubuntu, AbcLinuxu) došlo k přechodu našeho serveru na nový SSL klíč/certifikát (pro HTTPS a NNTPS). Certifikát je vydaný stejnou CA, jako ten předchozí.
V září se bude na Slovensku konat camp CTJB inspirovaný například zahraničními Chaos Communication Camp či OHM. Na programu jsou přednášky nejen z oblasti počítačové bezpečnosti, pokec s lidmi z oboru, výlety do okolí a další…
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.