Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Na Slovensku policisté testovali bezpečnost letiště. Osmi náhodně vybraným cestujícím tajně strčili do zavazadel výbušninu a zkoušeli, jestli se na to při odbavení přijde. Odhalili jich ovšem jen 7 – 8. cestující odletěl do Dublinu, kde z toho nebyli příliš nadšení, zatkli ho, evakuovali několik domů a uzavřeli dvě ulice. Poté, co se situace objasnila, pasažéra propustili.
007 na D-FENSovi píše o tom, jak na něj byla uvalena exekuce. Jeho manželka před 10 lety ztratila doklady, což ohlásila na policii, ale Dopravní podnik hl. m. Prahy to nějak nepořešil…
Čína hlásí, že kvůli pornografii zatkla 5400 lidí a dále všemožně cenzuruje zahraniční pornografické weby, Facebook, Twitter, YouTube a další. Ach, ti cenzurující komunisté! To by se v naší demokracii stát nemohlo, cenzura je tu přece nepřípustná.
Celosvětové tažení proti ideozločinu vyvrcholilo v Irsku zákonem proti rouhání. Rouhání je „zveřejnění či vyslovení výroků, které jsou ostře urážlivé vůči záležitostem, posvátným v jakémkoliv náboženství, a proto úmyslně vyvolávajícím rozhořčení mezi podstatným počtem stoupenců toho náboženství“ a rouhači hrozí pokuta €25000.
Zveme vás na exkurzi o současných názorových proudech ve společnosti, která se právě teď koná ve vlákně Jak vypátrat úchyla na Internetu? na serveru root.cz.
Joanna Rutkowska napísala program, ktorý dokáže "obísť" šifrovanie Truecryptom, ak je zašifrovaný celý disk. Program Evil Maid USB jednoducho upraví Truecrypt loader tak, že skopíruje vložené heslo.
Jedná se o útok typu „šikovná pokojská“. Nutno poznamenat, že je jím zranitelná většina současných šifrovacích technologií. Takže si dávejte pozor, kdo má přístup k médiu, ze kterého bootujete (např. vlezlá letištní kontrola).
Standard EU o hlasitosti hudebních přehrávačů má být nepovinný, ale předpokládá se, že na něj všichni výrobci přistoupí. Poslouchat hudbu o hlasitosti 89 dB má být možné 5 hodin týdně, 80 dB 40 hodin týdně.
V USA Apple vyhrál soud s lidmi, kterým iPod poškodil sluch poté, co si ho pouštěli příliš nahlas.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.