Vytvářejí atmosféru strachu, atmosféru toho, že tě někdo neustále pozoruje, že jsi nesvéprávná ovce, na kterou musí někdo dohlížet, je to ponižující opatření.
Digitální (elektronické) technologie umožňují automatizované zpracování dat – to přináší možnost řádově větších zásahů do soukromí než dřívější způsoby sledování. Můžeš sice říct, že kdyby v tom autobuse jel policajt, taky na tebe dohlíží. Ovšem policajt je jen člověk, má relativně malou paměť (jako všichni lidé) a omezené schopnosti sledování. Navíc data získaná skupinou policajtů nelze snadno agregovat a hromadně zpracovávat. Naopak sledování pomocí moderní techniky tuto agregaci a rychlé hromadné zpracování umožňuje – existují technologie pro rozpoznávání obličejů (jako velice jednoduchou ukázku můžeš zkusit Google Picasa). Je to součást snah o kompletní sledování občanů – vylezeš z domu a sleduje tě kamerový systém v ulicích, vlezeš do metra a kromě kamer musíš projít ještě turnikety, kde se budeš prokazovat neanonymní opencard kartou, vlezeš do autobusu a budeš zase pod dohledem kamer, sedneš do auta a pojedeš po silnici a budou na tebe dohlížet mýtné brány, které detekují krabičku v tvém autě, která vysílá signál o tvé identitě, pokud krabičku mít nebudeš, anonymitu si moc dlouho neužiješ, systém tě nahlásí a vyjede za tebou policejní hlídka, tam, kde mýtné brány nebudou, se budou aspoň automatizovaně ofocovat SPZky a rozpoznávat z nich text, bude se ukládat, kdo kam jede. Zároveň se sleduje a zaznamenává pohyb tvého mobilního telefonu, výbery z platební karty, platby u obchodníka, platby věrnostními kartami… každý tvůj krok bude zaznamenán, digitální stopa, kterou za sebou každý necháváme je čím dál tím silnější …a zneužitelnější – ať už proti konkrétním osobám, tak proti obyvatelstvu jako takovému – aby se lidi nebouřili, drželi hubu a krok a pracovali na svoje elity.
Přestože policie dosud popírala, že by se mýtné brány s kamerami využívaly k jiným účelům, než je kontrola placení mýtného, skutečnost je zřejmě jiná. Pro účely zatčení hledaného Tomáše Pitra byly pravděpodobně použity právě kamery na mýtných branách, stejně jako řada jiných prostředků (přičemž některé z nich mohly být už za hranou zákona).
Článek na csoonline.com popisuje pět způsobů, kterými se zaměstnanci mohou dostat ke stránkám, které jim zcenzurovalo firemní IT. Článek poslouží jako inspirace jak pracovníkům, toužícím po informacích a zábavě, tak jejich zaměstnavatelům, kteří jim v tom chtějí zabránit.
České firmy podceňují počítačovou bezpečnost a odcizit data je jim mnohdy snadné. Obezřetnost je tedy na místě, když jakékoli firmě svěřujete své osobní údaje – i když je sami úmyslně nemusí zneužít, mohou si je nechat ukrást. Navíc přes než 85 % uživatelů používá stejné heslo pro vstup do nejrůznějších aplikací – např. do Facebooku i do firemní sítě. Píše systemonline.cz.
Francie v rámci HADOPI plánuje státní spyware. Ten má zaznamenávat, kterou aplikaci kdy uživatel spustil, jaký soubor stáhl a další podobné informace. Aplikace by prý měla jít vypnout, každé své vypnutí ovšem také zaznamená.
Vláda diskutuje o tzv. rezervách povodňové solidarity. Jedná se o speciální fond, do kterého bude každý přispívat zhruba 100 Kč měsíčně. Peníze z fondu budou použity na opravu škod po budoucích povodních. Je to tedy takový hybrid mezi státním pojištěním proti povodním, které budou platit i lidí žijící na kopci, a fixní „daní“. Zda bude založen i fond na požáry, vichřice a jiné živelní katastrofy není zatím známo.
WHO vyhlásila oficiální konec pandemie prasečí chřipky. Prasečí chřipka si za dobu svého působení vyžádala 18 449 obětí (na běžnou sezónní chřipku zemře každý rok 250 000 - 500 000 lidí). ČR objednala milion vakcín; 70 000 aplikovala, 300 000 si vzal výrobce zpět a 600 000 nám zbylo.
Na serveru NWOO vzniká návrh petice proti cenzuře v České televizi, která má údajně zamlčovat pravdu o 11. září 2001. V komentářích se můžete vyjádřit a poslat svoje návrhy a připomínky.
Na poslední stránce dnešní MF Dnes vyšel článek o Australanovi Julianu Assange zakladateli serveru WikiLeaks, který přinesl veřejnosti řadu tajných dokumentů. Článek naleznete i na serveru Technet.
Výrobce chytrých telefonů značky BlackBerry má problém – tyto přístroje mezi sebou komunikují šifrovanými zprávami, což státním orgánům znemožňuje odposlouchávání. Některé státy proto začínají zakazovat provoz těchto telefonů. Informovalo AbcLinuxu s odkazem na
Dva hlavní důvody