Vytvářejí atmosféru strachu, atmosféru toho, že tě někdo neustále pozoruje, že jsi nesvéprávná ovce, na kterou musí někdo dohlížet, je to ponižující opatření.
Digitální (elektronické) technologie umožňují automatizované zpracování dat – to přináší možnost řádově větších zásahů do soukromí než dřívější způsoby sledování. Můžeš sice říct, že kdyby v tom autobuse jel policajt, taky na tebe dohlíží. Ovšem policajt je jen člověk, má relativně malou paměť (jako všichni lidé) a omezené schopnosti sledování. Navíc data získaná skupinou policajtů nelze snadno agregovat a hromadně zpracovávat. Naopak sledování pomocí moderní techniky tuto agregaci a rychlé hromadné zpracování umožňuje – existují technologie pro rozpoznávání obličejů (jako velice jednoduchou ukázku můžeš zkusit Google Picasa). Je to součást snah o kompletní sledování občanů – vylezeš z domu a sleduje tě kamerový systém v ulicích, vlezeš do metra a kromě kamer musíš projít ještě turnikety, kde se budeš prokazovat neanonymní opencard kartou, vlezeš do autobusu a budeš zase pod dohledem kamer, sedneš do auta a pojedeš po silnici a budou na tebe dohlížet mýtné brány, které detekují krabičku v tvém autě, která vysílá signál o tvé identitě, pokud krabičku mít nebudeš, anonymitu si moc dlouho neužiješ, systém tě nahlásí a vyjede za tebou policejní hlídka, tam, kde mýtné brány nebudou, se budou aspoň automatizovaně ofocovat SPZky a rozpoznávat z nich text, bude se ukládat, kdo kam jede. Zároveň se sleduje a zaznamenává pohyb tvého mobilního telefonu, výbery z platební karty, platby u obchodníka, platby věrnostními kartami… každý tvůj krok bude zaznamenán, digitální stopa, kterou za sebou každý necháváme je čím dál tím silnější …a zneužitelnější – ať už proti konkrétním osobám, tak proti obyvatelstvu jako takovému – aby se lidi nebouřili, drželi hubu a krok a pracovali na svoje elity.
V Indii začíná sčítání lidu kombinované se zaevidováním všech obyvatel (včetně fotografií a otisků prstů) a vydáním občanských průkazů. Celá operace má stát 60 mld. rupií (víc než 25 mld. Kč).
Pracovník firmy HumboldTec (provozující populární český Jabber server), který si nepřál být jmenován, nám do redakce přeposlal korespondenci s Radou EU pro životní prostředí. Ta považuje za nepřípustné používat pro propagaci symbol žárovky a požaduje změnu loga projektu Jabber a odstranění všech fotografií žárovek z grafiky serveru jabbim.cz. Oficiální oznámení změny je plánováno na příští týden. Zatím se můžete podívat na návrh nového loga.
Podle Evropského soudního dvora neporušila společnost Google zákony o ochranných známkách, když v systému AdWords umožnila zobrazování cizí inzerce podle ochranných známek firmy Louis Vuitton a dalších výrobců. Rozhodnutí je důležité pro další posuzování odpovědnosti provozovatelů za obsah vkládaný uživateli.
Policie ve Velké Británii požaduje po internetových kavárnách, aby sledovaly, co jejich zákazníci na internetu dělají. Důvodem je překvapivě boj proti terorismu. Podle Metropolitní policie několik usvědčených teroristů používalo internetové kavárny k plánování svých útoků. Opatření se týká i provozovatelů veřejných Wi-Fi hotspotů.
Australská vládní „Klasifikační rada“ zakázala ve filmech pro dospělé malá prsa a ženskou ejakulaci. Píše Sydney Morning Herald (v češtině informoval server Sexus.cz). Údajný důvod pro zákaz: „tato díla by mohla být považována za dětskou pornografii, i přesto že existuje potvrzení, že aktéři jsou starší 18 let“.
Pořad České televize Máte slovo, vysílaný 25.3.2010, byl zaměřen na téma "Nebezpečí Internetu". Kdo pořad neviděl, má možnost ho shlédnout v archivu ČT.
V Austrálii projednávají a připomínkují návrh na povinnou vládní cenzuru Internetu. „Chtějí tak prý lépe bojovat s šířením pornografie a dalšího nežádoucího materiálu.“ Povšimněte si, že „pornografie“ už nemá přívlastek „dětská“…
Podle čerstvé studie jsou děti na britských školách intenzivně sledovány kamerami. Drtivá většina středních škol má více než 20 kamer na chodbách, hřištích a některé dokonce i na toaletách. Podle autorky studie je míra sledování srovnatelná s mezinárodními letišti a věznicemi.
Dva hlavní důvody