Celkem fajn by bylo legalizovat tzv. abandonware – např. tak, že software, který je starší než deset let a nelze ho legálně získat (už se neprodává nebo to není svobodný software, který legálně získat lze) by přestal být autorsky chráněný – takže by si člověk mohl legálně hrát nebo kopírovat staré dobré hry. Samozřejmě by tam musela být podmínka, že to nesmí být „v rozporu s oprávněnými zájmy autora“ – např. kdyby to bylo dílo, které by mu dělalo špatné jméno a on by ho záměrně stáhl z trhu, nebo kdyby konkurovalo jeho novějšímu programu (i když to by autor mohl řešit tím, že by starou verzi stále nabízel, ale za stejnou cenu jako novou verzi). Taky by byl trochu problém se zpětnou platností – co když se software nebude nějakou dobu prodávat → lidi si ho budou legálně volně kopírovat a pak ho původní autor začne opět prodávat… Možná je to špatný nápad, asi by to bylo moc komplikované a samé výjimky z výjimek…
Průzkum zjišťující názory uživatelů na nejen internetovou bezpečnost odhalil, že 61 % obyvatel USA si přeje, aby prezident mohl v případě organizovaného útoku „vypnout“ části Internetu. AbcLinuxu
CERD spustil petici za registr pedofilů (včetně aktuální polohy oznamované GPS+GSM náramkem) a 17. listopadu chce provizorní registr obsahující fotografii + adresu spustit. Protože v ČR je shromažďování takovýchto informací nelegální (zatím), bude prý registr poskytovat ze zahraničí.
Marek Minárik, zakladatel a ředitel české biotechnologické společnosti Genomac, odpovídal na dotazy čtenářů ohledně čipování dětí. On sám uvažuje, že nechá své děti očipovat.
Zuzana Baudyšová se v on-line rozhovoru vyjádřila, že „se domnívá, že je lépe dítě načipovat, než o něj přijít“. Policejní psycholožka Ludmila Čírtková s tím nesouhlasí - podle ní by zločinec dítě hned zmrzačil, jen aby odstranil čip.
Julian Assange, zakladatel serveru WikiLeaks, požádal 18. srpna 2010 švédské úřady o povolení k pobytu, aby byl pod plnou ochranou švédských zákonů na ochranu svobody projevu. Jeho žádost byla z neznámých důvodů zamítnuta. Spekuluje se o souvislosti s obviněním ze znásilnění dvou žen, jehož prošetřování dosud neskončilo.
Chytrý Němec prodává výrobky s názvem Heatball (Google překladač), což jsou topidla o výkonu 100 nebo 75 W určená pro montáž do patice E27 nebo E40. Jako vedlejší produkt při provozu vzniká světlo.
Věděli jste, že reklama na Slovensku nesmí obsahovat cizojazyčné texty, a pokud už je obsahuje, musí být uvedena i slovenská verze? Nitrianske noviny uveřejnily inzerát v maďarštině a teď musí zaplatit pokutu 1500 € (asi 37 000 Kč).
Ve francouzském městě Nice bude od 1. listopadu spuštěno využívání kamerového systému pro ukládání pokut za nesprávné parkování. Zatím se bude jednat jen o tři ulice, s expanzí systému kamer lze očekávat rozšíření i do dalších částí města.
Dvacetiletý kalifornský student našel na svém autě tajné sledovací GPS zařízení. Jeho kamarád fotografie štěnice zveřejnil na webu. Následně si pro studenta došla šestice agentů FBI a policistů s tím, že chtějí nalezené zařízení zpět.
abandonware
Celkem fajn by bylo legalizovat tzv. abandonware – např. tak, že software, který je starší než deset let a nelze ho legálně získat (už se neprodává nebo to není svobodný software, který legálně získat lze) by přestal být autorsky chráněný – takže by si člověk mohl legálně hrát nebo kopírovat staré dobré hry. Samozřejmě by tam musela být podmínka, že to nesmí být „v rozporu s oprávněnými zájmy autora“ – např. kdyby to bylo dílo, které by mu dělalo špatné jméno a on by ho záměrně stáhl z trhu, nebo kdyby konkurovalo jeho novějšímu programu (i když to by autor mohl řešit tím, že by starou verzi stále nabízel, ale za stejnou cenu jako novou verzi). Taky by byl trochu problém se zpětnou platností – co když se software nebude nějakou dobu prodávat → lidi si ho budou legálně volně kopírovat a pak ho původní autor začne opět prodávat… Možná je to špatný nápad, asi by to bylo moc komplikované a samé výjimky z výjimek…