Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Průzkum zjišťující názory uživatelů na nejen internetovou bezpečnost odhalil, že 61 % obyvatel USA si přeje, aby prezident mohl v případě organizovaného útoku „vypnout“ části Internetu. AbcLinuxu
CERD spustil petici za registr pedofilů (včetně aktuální polohy oznamované GPS+GSM náramkem) a 17. listopadu chce provizorní registr obsahující fotografii + adresu spustit. Protože v ČR je shromažďování takovýchto informací nelegální (zatím), bude prý registr poskytovat ze zahraničí.
Marek Minárik, zakladatel a ředitel české biotechnologické společnosti Genomac, odpovídal na dotazy čtenářů ohledně čipování dětí. On sám uvažuje, že nechá své děti očipovat.
Zuzana Baudyšová se v on-line rozhovoru vyjádřila, že „se domnívá, že je lépe dítě načipovat, než o něj přijít“. Policejní psycholožka Ludmila Čírtková s tím nesouhlasí - podle ní by zločinec dítě hned zmrzačil, jen aby odstranil čip.
Julian Assange, zakladatel serveru WikiLeaks, požádal 18. srpna 2010 švédské úřady o povolení k pobytu, aby byl pod plnou ochranou švédských zákonů na ochranu svobody projevu. Jeho žádost byla z neznámých důvodů zamítnuta. Spekuluje se o souvislosti s obviněním ze znásilnění dvou žen, jehož prošetřování dosud neskončilo.
Chytrý Němec prodává výrobky s názvem Heatball (Google překladač), což jsou topidla o výkonu 100 nebo 75 W určená pro montáž do patice E27 nebo E40. Jako vedlejší produkt při provozu vzniká světlo.
Věděli jste, že reklama na Slovensku nesmí obsahovat cizojazyčné texty, a pokud už je obsahuje, musí být uvedena i slovenská verze? Nitrianske noviny uveřejnily inzerát v maďarštině a teď musí zaplatit pokutu 1500 € (asi 37 000 Kč).
Ve francouzském městě Nice bude od 1. listopadu spuštěno využívání kamerového systému pro ukládání pokut za nesprávné parkování. Zatím se bude jednat jen o tři ulice, s expanzí systému kamer lze očekávat rozšíření i do dalších částí města.
Dvacetiletý kalifornský student našel na svém autě tajné sledovací GPS zařízení. Jeho kamarád fotografie štěnice zveřejnil na webu. Následně si pro studenta došla šestice agentů FBI a policistů s tím, že chtějí nalezené zařízení zpět.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit