Ti papaláši trpí nějakou zvláštní mentální poruchou – nevidí, nebo nechtějí vidět, že k pochybení (průšvihu) došlo ve chvíli, kdy tajné dokumenty opustily daný úřad (ministerstvo, tajnou službu, armádu atd.) a ne až ve chvíli, kdy je lidi z WikiLeaks vystavili na web. Je to tedy v první řadě chyba a neschopnost úřadů, že se nedokáží postarat o utajení svých dokumentů – místo aby se snažili řešit problém (zvýšit svoje zabezpečení), snaží se svalit vinu na někoho jiného.
Facebook smazal stránku určenou na podporu Bradleye Manninga, zatčeného pro vynesení tajných materiálů a jejich publikaci na WikiLeaks. Teď je stránka zpět, ale administrátoři ji nemohou upravovat.
V MF Dnes vyšel článek o knize Terorizují se sami? (Terrorizing Ourselves), ve které se rozebírá, zda Americe víc než teroristé škodí sami Američané a jejich paranoia. „Pokud Usáma šel Američanům po jejich svobodách, celkem uspěl.“
Francouzský senát jednohlasně zakázal nošení burek na ulici. Za porušení hrozí pokuta až 150 € (~4 kKč) nebo „povinné docházení na hodiny výchovy k občanství“.
Vyšetřování policistů podezřelých ze zneužívání osobních údajů, neoprávněných lustrací občanů a snahy o diskreditaci ekologa, bylo zastaveno. Telefonní odposlechy, které usvědčovaly policisty a další spolčené osoby, v tomto případě nebylo možné použít jako důkaz.
Server WikiLeaks hodlá zveřejnit tajná polní hlášení amerických vojáků z irácké války. Jejich počet bude ještě mnohem větší než v případě zpravodajství v Afghánistánu, kde šlo o 92 000 zpráv. Píší Novinky. WikiLeaks bývá čím dál častěji citován v médiích hlavního proudu a dostává se tak i do povědomí širší veřejnosti.
Na letošním tenisovém grandslamu US Open se objevila jedna novinka. Do šaten byly nainstalovány odposlechové mikrofony - zachycený zvuk slouží k tomu, aby „byli tenisté blíže svým fanouškům“. Je to další signál o tom, že soukromí nemá nárok na existenci?
Čí je to chyba?
Ti papaláši trpí nějakou zvláštní mentální poruchou – nevidí, nebo nechtějí vidět, že k pochybení (průšvihu) došlo ve chvíli, kdy tajné dokumenty opustily daný úřad (ministerstvo, tajnou službu, armádu atd.) a ne až ve chvíli, kdy je lidi z WikiLeaks vystavili na web. Je to tedy v první řadě chyba a neschopnost úřadů, že se nedokáží postarat o utajení svých dokumentů – místo aby se snažili řešit problém (zvýšit svoje zabezpečení), snaží se svalit vinu na někoho jiného.