Docela mě v tomhle kontextu překvapuje, že ještě neprosadili zákaz prodeje cigaret…
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).
Zneužitelnost povinností zavedených DMCA ukazuje případ stránky, která kopíruje obsah z cizích webů a pak s využitím požadavků podle DMCA nechává odstraňovat původní články.
Cibi vytáhl z T-Mobile (část) dat, která o něm TMo shromažďuje na základě zákona o data retention. Zároveň několik dní těchto logů vizualizoval. O tom, jak postupovat, pokud chcete dosáhnout téhož, bude mít ve čtvrtek (7.2.2013) v brmlabu lightning talk.
Unikl tajný dokument Ministerstva spravedlnosti USA o podrobnostech programu „cíleného zabíjení“ (v jehož rámci jsou zabíjeni i američtí občané, aniž by byli z něčeho obviněni). Dokument například obsahuje mnohem širší definici „sebeobrany“ nebo „hrozícího útoku“, než jak bylo veřejně předkládáno.
Oskar píše o případu nelegálního výlepu reklam. I když se nepodařilo prokázat, že žalovaná firma samolepky opravdu vylepila, musí platit - díky reklamě (kterou si nevyžádala) jí totiž prý stoupl zisk, což je neoprávněné obohacení.
V Javě bylo nalezeno několik nepříjemných bezpečnostních děr, a proto je pochopitelně doporučeno aktualizovat. Co a jakým způsobem Oracle do aktualizací přibalil rozebírá ZDNet.
Řada běžně prodávaných kamerových systémů komunikující protokolem TCP/IP je náchylná na k nabourání hackerským útokem. Útočník pak může systém zcela ovládnout, tedy nejen sledovat či kopírovat záznam, ale také ho smazat nebo upravit. Některé kamery postrádají jakoukoli ochranu a pro přístup k nim se stačí připojit na port, na kterém naslouchají.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dostane pokutu za sKartu. Úřad pro ochranu osobních údajů při kontrole zjistil vážné porušení zákona v souvislosti s předáním osobních údajů České spořitelně.
Podle reportu firmy Google se za poslední tři roky zdvojnásobil počet požadavků na údaje o uživatelích, které přišly ze států Evropské unie. V USA byl nárůst „jen“ 70 %. Celkově o 10 procentních bodů (ze 76 na 66 %) klesl počet žádostí, kterým firma vyhověla. Z Česka přišly první požadavky až v roce 2012, a to celkem 95 (týkaly se 128 uživatelů); firma jich však většinu zamítla (69, resp. 68 % v každém z pololetí).
Peníze až na prvním místě
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).