Docela mě v tomhle kontextu překvapuje, že ještě neprosadili zákaz prodeje cigaret…
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).
Server D-FENS upozorňuje na nové trestné činy týkající se „vývozu zboží a technologií dvojího užití“, zavedené novým trestním zákoníkem jako implementace norem EU. Za nepovolený vývoz například bezešvých trubek nebo leteckých motorů hrozí až 8 let vězení.
Zítra (v pondělí 1.2.2010) bude vládě předložen návrh hlavního hygienika Michaela Víta. 200 000 lidí by mělo být povinně naočkováno prasečí chřipkou (ehm, vlastně proti prasečí chřipce). Jedná se o státní zaměstnance, lidi důležité pro chod státu, policisty, politiky, hasiče, záchranáře… Prezident Klaus ani ministryně zdravotnictví Dana Jurásková s povinným očkováním nesouhlasí a dali by raději přednost dobrovolnému.
Podle německého soudu si rodiče musí ohlídat, co jejich děti dělají na Internetu (zejména nelegální stahování softwaru a sdílení audiovizuálních děl). Soud odsoudil matku, která byla žalována za sdílení tisíce hudebních nahrávek.
Věznice Guantánamo by mohla být uzavřena v roce 2012. Zajímavější je ovšem druhá část článku – na Guantánamu je momentálně držených 192 osob, z nichž 50 je zajatých doživotně a bez možnosti stanout před soudem nebo vojenským tribunálem. Prý by jejich souzení bylo příliš nebezpečné.
Moderátoři dětského pořadu odění v neprůstřelných vestách a mající plastové vysílačky a barevné fény se stali cílem zájmu policistů. Připadali jim podezřelí, proto postupovali podle protiteroristického zákona.
Francouzská parlamentní komise doporučila zpřísnit zákaz nošení burek a dalších zahalujících oděvů, a dále také, aby každý člověk s viditelnými známkami "radikálních náboženských praktik" nedostal občanství nebo povolení k pobytu.
Provozovatelé mnoha serverů v Austrálii zorganizovali protest proti zaváděné cenzuře Internetu. Protest spočívá v zobrazení informací o cenzuře návštěvníkům při vstupu na webové stránky.
Server Wikileaks.org, zabývající se anonymním publikováním uniklých a cenzurovaných informací všeho druhu, se dostal do finančních problémů. Z celého webu funguje jen stránka pro nahrání nového dokumentu a prosba o podporu, ať už finanční nebo darováním konektivity.
Peníze až na prvním místě
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).