V loňském roce byl příjem státního rozpočtu 1 bilion. Teďka tedy máme projedeno na rok a půl dopředu. Když zachováme tento příjem, ale srazíme výdaje, řekněme hypoteticky, na 800 mld., tak každý rok můžeme splatit 200 mld. a ještě se nám o fous sníží náklady na obsluhu dluhu (i když to se spíš projeví až za nejkratší dobu, na kterou se dluhopisy vydávají). Za takových podmínek by se splácelo ~7 let, čili dvě vlády. Pokud budu optimista a řeknu, že vláda, co přijde v roce 2014, s rozjedeným rozpočtem zatočí, tak stejně s dluhem budeme zápasit nejmíň do konce desetiletí. Pokud bude vláda rozumná, a bude současně s omezováním výdajů snižovat i daně, čímž vlastně opět snížíme výdaje (viz poprask kolem momentálně plánovaného zvýšení DPH a informace o tom, že celý nový fiskální příjem padne na pokrytí zvýšených nákladů státu kvůli vyšší DPH) a navíc to popožene ekonomiku (nemluvě o konkurenční výhodě nad okolními státy ;c)), tak by to mohlo být teoreticky i o něco dřív, ale to už je spíš otázka na někoho jiného.
Nicméně, když vidíme, jak usilovně Kalousek pracuje a jak se to odráží na počítadle, tak sotva kdo může čekat, že v příštích třech letech se něco změní k lepšímu.
Evropský parlament souhlasí s tím, aby se americkým úřadům poskytovaly podrobné osobní údaje cestujících v letadlech do USA. Údaje budou po 6 měsících „depersonalizovány“, po 5 letech přesunuty do „neživé databáze“ a teprve po 15 letech plně anonymizovány.
Aktuálně píše o pozitivních vlivech pořizování záznamů z automobilů a že by to mohlo být povinné. Mimo jiné zmiňuje, že mnohé automobily již cosi jako černou skřínku mají.
Ruský fyzik využil v Kalifornii matematický důkaz fyzikálních zákonů k tomu, aby prokázal, že navzdory pocitům policisty (který stál cca 30 m od silnice a výhled měl částečně zakrytý jiným vozem) nevjel do křižovatky na červenou.
V USA se připravuje povinnost, aby všechny nové automobily při sešlápnutí brzdového pedálu vypnuly ten plynový (akcelerátor). Opatření by se nemělo vztahovat na situace, kdy je brzdový pedál sešlápnut dříve (např. při rozjezdu do kopce).
O regulaci Internetu (internetů?) píše E15. Internet nemá být žádné speciální neregulované místo a budou nastavena pravidla podobná fyzickému světu.
„Evropská unie do vlastního vzdušeného prostorou nevpouští desítky afrických a východních aerolinek, protože nesplňují bezpečnostní standardy. Stejné to může být v případě internetu. Pochybné IP adresy a domény, které nesplní pravidla, mohou být vyloučeny,“ říká Winter.
Americká NSA buduje dosud největší centrum pro sledování v zemi. Bude umístěno v Bluffdale v Utahu, bude mít rozlohu 90 000 m2 (z toho desetinu zaberou čtyři serverovny), náklady dosáhnou 2 mld. USD a elektrický příkon bude 65 MW.
Firma Carpathia Hosting nese náklady na servery, na kterých dříve běžel MegaUpload - nikdo provoz neplatí. MegaUpload chce servery opět používat kvůli lepším možnostem obhajoby, nicméně kvůli blokaci finančních prostředků je nemůže platit. Carpathia chce servery opět někomu pronajmout, ovšem EFF chce zase, aby si uživatelé mohli stáhnout svá data.
Nizozemská pirátská strana odmítla vypnout proxy server, přes který se dá přistupovat na The Pirate Bay (Ziggo, největší ISP v zemi, musí TPB blokovat). „Protipirátská“ organizace BREIN ji proto žaluje (podobně jako další provozovatele proxy serverů) o 1000 EUR denně.
Ve Velké Británii se připravuje nový režim, který bude ISP ukládat povinnost poskytovat provozní a lokalizační údaje v reálném čase. Pro skutečné odposlechy (tedy přístup k obsahu komunikace) bude sice i nadále potřeba souhlas soudu, nicméně zmíněný „omezený odposlech“ bude moci služba GCHQ používat neomezeně. Proti novému zákonu už vznikla petice.
V loňském roce byl příjem
V loňském roce byl příjem státního rozpočtu 1 bilion. Teďka tedy máme projedeno na rok a půl dopředu. Když zachováme tento příjem, ale srazíme výdaje, řekněme hypoteticky, na 800 mld., tak každý rok můžeme splatit 200 mld. a ještě se nám o fous sníží náklady na obsluhu dluhu (i když to se spíš projeví až za nejkratší dobu, na kterou se dluhopisy vydávají). Za takových podmínek by se splácelo ~7 let, čili dvě vlády. Pokud budu optimista a řeknu, že vláda, co přijde v roce 2014, s rozjedeným rozpočtem zatočí, tak stejně s dluhem budeme zápasit nejmíň do konce desetiletí. Pokud bude vláda rozumná, a bude současně s omezováním výdajů snižovat i daně, čímž vlastně opět snížíme výdaje (viz poprask kolem momentálně plánovaného zvýšení DPH a informace o tom, že celý nový fiskální příjem padne na pokrytí zvýšených nákladů státu kvůli vyšší DPH) a navíc to popožene ekonomiku (nemluvě o konkurenční výhodě nad okolními státy ;c)), tak by to mohlo být teoreticky i o něco dřív, ale to už je spíš otázka na někoho jiného.
Nicméně, když vidíme, jak usilovně Kalousek pracuje a jak se to odráží na počítadle, tak sotva kdo může čekat, že v příštích třech letech se něco změní k lepšímu.