Je si třeba uvědomit, co to ten státní dluh vlastně je a co se asi stane, když přestaneme "utrácet" a začneme "šetřit" jak se nám snaží vnutit dnešní koalice.
Jednak onen dluh znamená, jen to, že stát vydá obligace, u kterých zaručí vykoupení po několika letech za vyšší cenu. Nutno podotknout, že to není žádná lichva (naštěstí) a stát si ty peníze nepůjčuje jako soukromník u nebankovní společnosti. Díky tomuto postupu pak musí každý rok část, vydanou před určitým obdobím, proplatit. Ty obligace si může koupit jak někdo od nás tak třeba ČLR (zajímavá situace by byla, pokud by všechny obligace vlastnili občané ČR viz. řešení ala peněžní reforma). Jejich hodnota není stálá a taky z nich jednou může být bezcenný papír (moc roztomilý způsob jak se zbavit dluhu). Pokud bychom tedy žádný dluh neměli (třeba jako za komunistů) byly by tu dva dopady, zmizel by jeden způsob investic a stát by ročně nemusel použít pár desítek miliard. Potud ok. Ovšem co se stane pokud začneme škrtat a budeme "šetřit" třeba 200 miliard ročně? Stane se to, že ty peníze budou v ekonomice chybět (a to tak že znatelně). Lidé začnou méně utrácet a stát paradoxně vybere méně peněz než kdyby "nešetřil" (nepřipomíná vám to něco?). Stát není jako domácnost, tady nefungují stejná pravidla ve stylu utratím méně a jsem v pohodě, protože okolo mě je celá společnost, která funguje i beze mne.
A teď další otázka, jak z toho ven? No naposledy se z toho ekonomiky dostaly tak, že začaly zbrojit (no fuj). Obecně vzhledem k tomu že tak jako u nás je to ve všech okolních státech, tak i kdybychom nakrásně dluh neměli, potopí nás okolní státy, jakmile půjdou ke dnu.
Takže pokud to nemá dopadnout zle, je potřeba zajistit, aby příjmy států rostly rychleji než dluh (a to všech nejen našeho) a teprve z tohodle nárůstu se pokusit dluh zplácet. Popravdě nevidím to moc růžově....
FBI tiše buduje nové centrum (Domestic Communications Assistance Center), které se má zabývat sledováním široké škály elektronických komunikačních prostředků. Nabízí dobře placená pracovní místa například pro testování sledovacích řešení pro rozvíjející se technologie.
Spojené státy americké se prolamují do webových stránek teroristické organizace al-Káida a upravují jejich obsah „k obrazu svému“. Když se například na webech jemenských kmenů objevil nábor do organizace, do 48 hodin byl obsah upraven do podoby ukazující počet obětí al-Káidy z řad obyvatel Jemenu.
V americkém státě New York se připravuje zákon, který zakáže jakékoli anonymní vyjadřování na webu. Všechny anonymní příspěvky v diskusích (u blogů, novinových článků apod.) tak budou muset být odstraněny.
Kanadští telekomunikační operátoři tajně podporují návrh zákona, kterým by se zavedlo snazší a intenzivnější sledování uživatelů Internetu. Návrh mimo jiné poměrně podrobně řeší dimenzování sledovací infrastruktury.
Americký senát schválil zákon, který zavádí od roku 2015 povinnost montovat do automobilů „černé skříňky“. Zatím se počítá, že pro přístup k datům bude potřeba soudní příkaz, s výjimkou vyšetřování dopravních nehod.
Práce Jamese Freedmana ze Stanford Law School se zabývá možností využít copyright jako nástroj v boji proti zveřejňování tajných dokumentů na WikiLeaks apod.
Proti firmě Facebook byla podána žaloba o 15 miliard USD za to, že sleduje uživatele i poté, co se ze sítě Facebook odhlásili. Není to zdaleka první případ takové žaloby, která cílí na využívání cookies pro sledování odhlášených uživatelů.
Britská vláda byla donucena zveřejnit, že více než 1000 zaměstnanců z ministerstev práce a zdravotnictví slídilo v soukromých datech lidí (zdravotních záznamech, informacích o zaměstnání, trestních rejstřících atd.).
Londýnská metropolitní policie používá metodu „rychlá extrakce dat“ z mobilních telefonů a dalších přístrojů. Místo odesílání zařízení k forenzní analýze je extrakce provedena během zajištění podezřelého v policejní cele.
Popravdě
Je si třeba uvědomit, co to ten státní dluh vlastně je a co se asi stane, když přestaneme "utrácet" a začneme "šetřit" jak se nám snaží vnutit dnešní koalice.
Jednak onen dluh znamená, jen to, že stát vydá obligace, u kterých zaručí vykoupení po několika letech za vyšší cenu. Nutno podotknout, že to není žádná lichva (naštěstí) a stát si ty peníze nepůjčuje jako soukromník u nebankovní společnosti. Díky tomuto postupu pak musí každý rok část, vydanou před určitým obdobím, proplatit. Ty obligace si může koupit jak někdo od nás tak třeba ČLR (zajímavá situace by byla, pokud by všechny obligace vlastnili občané ČR viz. řešení ala peněžní reforma). Jejich hodnota není stálá a taky z nich jednou může být bezcenný papír (moc roztomilý způsob jak se zbavit dluhu). Pokud bychom tedy žádný dluh neměli (třeba jako za komunistů) byly by tu dva dopady, zmizel by jeden způsob investic a stát by ročně nemusel použít pár desítek miliard. Potud ok. Ovšem co se stane pokud začneme škrtat a budeme "šetřit" třeba 200 miliard ročně? Stane se to, že ty peníze budou v ekonomice chybět (a to tak že znatelně). Lidé začnou méně utrácet a stát paradoxně vybere méně peněz než kdyby "nešetřil" (nepřipomíná vám to něco?). Stát není jako domácnost, tady nefungují stejná pravidla ve stylu utratím méně a jsem v pohodě, protože okolo mě je celá společnost, která funguje i beze mne.
A teď další otázka, jak z toho ven? No naposledy se z toho ekonomiky dostaly tak, že začaly zbrojit (no fuj). Obecně vzhledem k tomu že tak jako u nás je to ve všech okolních státech, tak i kdybychom nakrásně dluh neměli, potopí nás okolní státy, jakmile půjdou ke dnu.
Takže pokud to nemá dopadnout zle, je potřeba zajistit, aby příjmy států rostly rychleji než dluh (a to všech nejen našeho) a teprve z tohodle nárůstu se pokusit dluh zplácet. Popravdě nevidím to moc růžově....