Je si třeba uvědomit, co to ten státní dluh vlastně je a co se asi stane, když přestaneme "utrácet" a začneme "šetřit" jak se nám snaží vnutit dnešní koalice.
Jednak onen dluh znamená, jen to, že stát vydá obligace, u kterých zaručí vykoupení po několika letech za vyšší cenu. Nutno podotknout, že to není žádná lichva (naštěstí) a stát si ty peníze nepůjčuje jako soukromník u nebankovní společnosti. Díky tomuto postupu pak musí každý rok část, vydanou před určitým obdobím, proplatit. Ty obligace si může koupit jak někdo od nás tak třeba ČLR (zajímavá situace by byla, pokud by všechny obligace vlastnili občané ČR viz. řešení ala peněžní reforma). Jejich hodnota není stálá a taky z nich jednou může být bezcenný papír (moc roztomilý způsob jak se zbavit dluhu). Pokud bychom tedy žádný dluh neměli (třeba jako za komunistů) byly by tu dva dopady, zmizel by jeden způsob investic a stát by ročně nemusel použít pár desítek miliard. Potud ok. Ovšem co se stane pokud začneme škrtat a budeme "šetřit" třeba 200 miliard ročně? Stane se to, že ty peníze budou v ekonomice chybět (a to tak že znatelně). Lidé začnou méně utrácet a stát paradoxně vybere méně peněz než kdyby "nešetřil" (nepřipomíná vám to něco?). Stát není jako domácnost, tady nefungují stejná pravidla ve stylu utratím méně a jsem v pohodě, protože okolo mě je celá společnost, která funguje i beze mne.
A teď další otázka, jak z toho ven? No naposledy se z toho ekonomiky dostaly tak, že začaly zbrojit (no fuj). Obecně vzhledem k tomu že tak jako u nás je to ve všech okolních státech, tak i kdybychom nakrásně dluh neměli, potopí nás okolní státy, jakmile půjdou ke dnu.
Takže pokud to nemá dopadnout zle, je potřeba zajistit, aby příjmy států rostly rychleji než dluh (a to všech nejen našeho) a teprve z tohodle nárůstu se pokusit dluh zplácet. Popravdě nevidím to moc růžově....
Používání VPN je v Íránu považováno za protizákonné a proto jsou příslušné porty blokovány. Podobně postupuje i Sýrie, hlavní porty pro VPN jsou zablokovány úplně, na ostatní je datový tok výrazně zpomalen.
Italská verze encyklopedie Wikipedia je v současné době odstavena. V italském parlamentu se totiž v současné době diskutuje návrh zákona, který by na Internetu zavedl povinnost do 48 hodin zveřejnit odpověď na obsah, který někdo považuje za závadný – aniž by se zkoumala oprávněnost této „odpovědi“. Wikipedia, která si klade za cíl vyváženost a objektivnost, by za takových podmínek nemohla fungovat. Viz oznámení na Wikipedii.
Senátoři ze státu New York mají pocit, že je svoboda projevu problémem, se kterým se musí něco udělat. Navrhují proto, aby již tato svoboda nebyla lidským právem, nýbrž jen privilegiem, které lze člověku odejmout. Mělo by prý jít o „přesnější výklad“ Prvního dodatku Ústavy a důvodem pro změnu legislativy je prý hlavně ochrana dětí před kyberšikanou.
Ministerstvo vnitra chce podle poslance ODS Marka Bendy obnovit uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci pro policii v podobě, kterou na Bendův návrh zrušil v březnu Ústavní soud. Píší Novinky. Podle Ústavního soudu a Bendy by uchovávané údaje měly sloužit jen k odhalování závažných zločinů.
Dánsko jako první na světě zavedlo daň na tučné potraviny. Za kilogram nasycených mastných kyselin Dánové zaplatí v přepočtu o 53 korun více. Vláda očekává, že spotřeba nasycených tuků klesne o skoro deset procent a spotřeba másla o 15 procent.
Na webu The National Academies Press je k dispozici k prohlížení a ke stažení kniha Reference Manual on Scientific Evidence (Referenční manuál pro vědecké důkazy). Je určena jako příručka pro soudce, aby byli schopni lépe pracovat s vědeckými a technickými důkazy. Kniha sice vznikla pro právní systém USA, nicméně její použitelnost je obecná.
EU spouští projekt SamKnows. Zašle vám domů krabičku, kterou si zapojíte do sítě, a krabička bude sbírat data jako rychlost připojení, ztrátovost paketů atd. a odesílat je na Centrálu, kde je vyhodnotí a podle toho naplánují rozvoj telekomunikační infrastruktury v EU.
Popravdě
Je si třeba uvědomit, co to ten státní dluh vlastně je a co se asi stane, když přestaneme "utrácet" a začneme "šetřit" jak se nám snaží vnutit dnešní koalice.
Jednak onen dluh znamená, jen to, že stát vydá obligace, u kterých zaručí vykoupení po několika letech za vyšší cenu. Nutno podotknout, že to není žádná lichva (naštěstí) a stát si ty peníze nepůjčuje jako soukromník u nebankovní společnosti. Díky tomuto postupu pak musí každý rok část, vydanou před určitým obdobím, proplatit. Ty obligace si může koupit jak někdo od nás tak třeba ČLR (zajímavá situace by byla, pokud by všechny obligace vlastnili občané ČR viz. řešení ala peněžní reforma). Jejich hodnota není stálá a taky z nich jednou může být bezcenný papír (moc roztomilý způsob jak se zbavit dluhu). Pokud bychom tedy žádný dluh neměli (třeba jako za komunistů) byly by tu dva dopady, zmizel by jeden způsob investic a stát by ročně nemusel použít pár desítek miliard. Potud ok. Ovšem co se stane pokud začneme škrtat a budeme "šetřit" třeba 200 miliard ročně? Stane se to, že ty peníze budou v ekonomice chybět (a to tak že znatelně). Lidé začnou méně utrácet a stát paradoxně vybere méně peněz než kdyby "nešetřil" (nepřipomíná vám to něco?). Stát není jako domácnost, tady nefungují stejná pravidla ve stylu utratím méně a jsem v pohodě, protože okolo mě je celá společnost, která funguje i beze mne.
A teď další otázka, jak z toho ven? No naposledy se z toho ekonomiky dostaly tak, že začaly zbrojit (no fuj). Obecně vzhledem k tomu že tak jako u nás je to ve všech okolních státech, tak i kdybychom nakrásně dluh neměli, potopí nás okolní státy, jakmile půjdou ke dnu.
Takže pokud to nemá dopadnout zle, je potřeba zajistit, aby příjmy států rostly rychleji než dluh (a to všech nejen našeho) a teprve z tohodle nárůstu se pokusit dluh zplácet. Popravdě nevidím to moc růžově....