Je si třeba uvědomit, co to ten státní dluh vlastně je a co se asi stane, když přestaneme "utrácet" a začneme "šetřit" jak se nám snaží vnutit dnešní koalice.
Jednak onen dluh znamená, jen to, že stát vydá obligace, u kterých zaručí vykoupení po několika letech za vyšší cenu. Nutno podotknout, že to není žádná lichva (naštěstí) a stát si ty peníze nepůjčuje jako soukromník u nebankovní společnosti. Díky tomuto postupu pak musí každý rok část, vydanou před určitým obdobím, proplatit. Ty obligace si může koupit jak někdo od nás tak třeba ČLR (zajímavá situace by byla, pokud by všechny obligace vlastnili občané ČR viz. řešení ala peněžní reforma). Jejich hodnota není stálá a taky z nich jednou může být bezcenný papír (moc roztomilý způsob jak se zbavit dluhu). Pokud bychom tedy žádný dluh neměli (třeba jako za komunistů) byly by tu dva dopady, zmizel by jeden způsob investic a stát by ročně nemusel použít pár desítek miliard. Potud ok. Ovšem co se stane pokud začneme škrtat a budeme "šetřit" třeba 200 miliard ročně? Stane se to, že ty peníze budou v ekonomice chybět (a to tak že znatelně). Lidé začnou méně utrácet a stát paradoxně vybere méně peněz než kdyby "nešetřil" (nepřipomíná vám to něco?). Stát není jako domácnost, tady nefungují stejná pravidla ve stylu utratím méně a jsem v pohodě, protože okolo mě je celá společnost, která funguje i beze mne.
A teď další otázka, jak z toho ven? No naposledy se z toho ekonomiky dostaly tak, že začaly zbrojit (no fuj). Obecně vzhledem k tomu že tak jako u nás je to ve všech okolních státech, tak i kdybychom nakrásně dluh neměli, potopí nás okolní státy, jakmile půjdou ke dnu.
Takže pokud to nemá dopadnout zle, je potřeba zajistit, aby příjmy států rostly rychleji než dluh (a to všech nejen našeho) a teprve z tohodle nárůstu se pokusit dluh zplácet. Popravdě nevidím to moc růžově....
Podle dosavadních zjištění si Telefónica O2 Czech Republic (zřejmě po vzoru někdejšího Eurotelu) zásadním způsobem "přiohýbá" internetové protokoly k obrazu svému. Aktualizace 17.2.2010: Možná je všechno jinak. Podrobnosti dále v textu.
„Francouzský parlament podlehl tlaku jistých zájmových skupin a uzákonil celoplošnou cenzuru internetu. Vláda odmítla všechny námitky opozice a pod záminkou nutnosti chránit děti zákon přijala.“
Poměrně stará zpráva (již od roku 2005, píše Bruce Schneier), ale přesto o tom mnoho občanů neví a na místě bývají nemile překvapeni. Pokud budete chtít jít v Itálii do internetové kavárny nebo se připojit třeba k hotelovému WiFi, budete se muset nejdříve prokázat pasem či občankou a vaše činnost na internetu bude sledována a párována s vaší identitou. Na nějaké „Free WiFi“ tedy můžete zapomenou (leda hackovat).
Íránské úřady zablokují přístup k poštovní službě Gmail, kterou provozuje Google. Íránští obyvatelé prý tuto službu nebudou potřebovat, protože stát brzy zprovozní službu vlastní.
Ve Francii projednávají zákon, který má posílit vnitřní bezpečnost a bezpečnost národnostních menšin. Obsahuje mj. možnost zákazu nočního vycházení dětí do 13 let bez doprovodu, rozšíření možnosti odposlechů a kamerového systému v ulicích. Proti zákonu vystupuje především socialistická opozice.
Evropský parlament chce zrušit bankovní tajemství. Má se tím dosáhnout automatické a povinné výměny informací mezi státy v EU a zamezit tím daňovým únikům.
Nigerijští policisté a vojáci zatýkali náhodně lidi a potom je na ulici popravovali vleže kulkou do zad. Tyto čistky započaly po střetech ozbrojených sil s muslimskými radikály.
Ani ne den po spuštění projektu Červené tlačítko Daniel Dočekal objevil, že se při pokusu o nahlášení stránky odesílají i kusy historie prohlédnutých stránek. Podle výrobce se jednalo o chybu a je již opravena. „Logicky se teď nabízí otázka, jaké "mechanismy ochrany" tam ještě jsou,“, tvrdí Patrick Zandl.
Popravdě
Je si třeba uvědomit, co to ten státní dluh vlastně je a co se asi stane, když přestaneme "utrácet" a začneme "šetřit" jak se nám snaží vnutit dnešní koalice.
Jednak onen dluh znamená, jen to, že stát vydá obligace, u kterých zaručí vykoupení po několika letech za vyšší cenu. Nutno podotknout, že to není žádná lichva (naštěstí) a stát si ty peníze nepůjčuje jako soukromník u nebankovní společnosti. Díky tomuto postupu pak musí každý rok část, vydanou před určitým obdobím, proplatit. Ty obligace si může koupit jak někdo od nás tak třeba ČLR (zajímavá situace by byla, pokud by všechny obligace vlastnili občané ČR viz. řešení ala peněžní reforma). Jejich hodnota není stálá a taky z nich jednou může být bezcenný papír (moc roztomilý způsob jak se zbavit dluhu). Pokud bychom tedy žádný dluh neměli (třeba jako za komunistů) byly by tu dva dopady, zmizel by jeden způsob investic a stát by ročně nemusel použít pár desítek miliard. Potud ok. Ovšem co se stane pokud začneme škrtat a budeme "šetřit" třeba 200 miliard ročně? Stane se to, že ty peníze budou v ekonomice chybět (a to tak že znatelně). Lidé začnou méně utrácet a stát paradoxně vybere méně peněz než kdyby "nešetřil" (nepřipomíná vám to něco?). Stát není jako domácnost, tady nefungují stejná pravidla ve stylu utratím méně a jsem v pohodě, protože okolo mě je celá společnost, která funguje i beze mne.
A teď další otázka, jak z toho ven? No naposledy se z toho ekonomiky dostaly tak, že začaly zbrojit (no fuj). Obecně vzhledem k tomu že tak jako u nás je to ve všech okolních státech, tak i kdybychom nakrásně dluh neměli, potopí nás okolní státy, jakmile půjdou ke dnu.
Takže pokud to nemá dopadnout zle, je potřeba zajistit, aby příjmy států rostly rychleji než dluh (a to všech nejen našeho) a teprve z tohodle nárůstu se pokusit dluh zplácet. Popravdě nevidím to moc růžově....