Tak Zvědavec píše, že se bude přitvrzovat i v oblasti Internetu. Nenašel jsem primární zdroj, ale ani mě to moc nepřekvapilo.
Jak známo, účel světí prostředky.
Mimochodem, všimli jste si, že Breivik byl zemědělec, a tedy by neměl se získáním dusičnanových hnojiv problém ani kdyby kolem toho byly ty legislativní orgie?
Podle dosavadního návrhu nařízení opravdu ne (ponechávám stranou, že Norsko není členem EU a tak záleží i na jeho národní legislativě; nemusel by nakupovat v Polsku, ale klidně právě v Norsku). Očekávám ale, že se v tomto návrh ještě zpřísní. Například by každý nákup takových chemikálií procházel schvalováním, kdy by zemědělec musel prokázat, že takové množství opravdu potřebuje. Pak by se náš bohatě naddimenzovaný počet úředníků připadajících na jednoho zemědělce velice hodil ;-)
Používání VPN je v Íránu považováno za protizákonné a proto jsou příslušné porty blokovány. Podobně postupuje i Sýrie, hlavní porty pro VPN jsou zablokovány úplně, na ostatní je datový tok výrazně zpomalen.
Italská verze encyklopedie Wikipedia je v současné době odstavena. V italském parlamentu se totiž v současné době diskutuje návrh zákona, který by na Internetu zavedl povinnost do 48 hodin zveřejnit odpověď na obsah, který někdo považuje za závadný – aniž by se zkoumala oprávněnost této „odpovědi“. Wikipedia, která si klade za cíl vyváženost a objektivnost, by za takových podmínek nemohla fungovat. Viz oznámení na Wikipedii.
Senátoři ze státu New York mají pocit, že je svoboda projevu problémem, se kterým se musí něco udělat. Navrhují proto, aby již tato svoboda nebyla lidským právem, nýbrž jen privilegiem, které lze člověku odejmout. Mělo by prý jít o „přesnější výklad“ Prvního dodatku Ústavy a důvodem pro změnu legislativy je prý hlavně ochrana dětí před kyberšikanou.
Ministerstvo vnitra chce podle poslance ODS Marka Bendy obnovit uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci pro policii v podobě, kterou na Bendův návrh zrušil v březnu Ústavní soud. Píší Novinky. Podle Ústavního soudu a Bendy by uchovávané údaje měly sloužit jen k odhalování závažných zločinů.
Dánsko jako první na světě zavedlo daň na tučné potraviny. Za kilogram nasycených mastných kyselin Dánové zaplatí v přepočtu o 53 korun více. Vláda očekává, že spotřeba nasycených tuků klesne o skoro deset procent a spotřeba másla o 15 procent.
Na webu The National Academies Press je k dispozici k prohlížení a ke stažení kniha Reference Manual on Scientific Evidence (Referenční manuál pro vědecké důkazy). Je určena jako příručka pro soudce, aby byli schopni lépe pracovat s vědeckými a technickými důkazy. Kniha sice vznikla pro právní systém USA, nicméně její použitelnost je obecná.
EU spouští projekt SamKnows. Zašle vám domů krabičku, kterou si zapojíte do sítě, a krabička bude sbírat data jako rychlost připojení, ztrátovost paketů atd. a odesílat je na Centrálu, kde je vyhodnotí a podle toho naplánují rozvoj telekomunikační infrastruktury v EU.
Tak Zvědavec píše, že se bude
Jak známo, účel světí prostředky.
Podle dosavadního návrhu nařízení opravdu ne (ponechávám stranou, že Norsko není členem EU a tak záleží i na jeho národní legislativě; nemusel by nakupovat v Polsku, ale klidně právě v Norsku). Očekávám ale, že se v tomto návrh ještě zpřísní. Například by každý nákup takových chemikálií procházel schvalováním, kdy by zemědělec musel prokázat, že takové množství opravdu potřebuje. Pak by se náš bohatě naddimenzovaný počet úředníků připadajících na jednoho zemědělce velice hodil ;-)